Cortiho orgán

From WikiSkripta

Gray923.png
Britannica Ear 4.jpg

Cortiho orgán je klíčový útvar percepce zvuku, vytváří nervový impuls z mechanické energie zvukových vln. Nachází se na lamina basilaris v ductus cochlearis hlemýždě vnitřního ucha. Je tvořen jednak buňkami sekundárně smyslovými (vláskové buňky), tak i buňkami podpůrnými.

Zevní vláskové buňky (asi 20 000) tvoří 3-4 řady s funkcí zesilování zvuků. Vnitřní vláskové buňky (asi 4000) s funkcí vlastního receptoru jsou uspořádány v řadě jedné. Podpůrných buněk je několik druhů, liší se tvarem, funkcí a umístěním. Řadí se mezi ně buňky Hensenovy, Deitersovy (falangové), Claudiusovy, Boettcherovy, buňky zevního a vnitřního Cortiho pilíře, které vytváří mezi zevními a vnitřními vláskovými buňkami tzv. Cortiho trojúhelník.

Z apikální části smyslových buněk vybíhají stereocilie, na které nasedá tzv. tectoriální membrána, gelovitá hmota bohatá na glykoproteiny. K podráždění vláskových buněk dochází při podráždění stereocílií pohybem tenctoriální membrány. Tento pohyb je důsledkem přenosu zvukových vln z vnějšího prostředí přes bubínek, sluchové kůstky, oválné okénko, perilymfu a endolymfu právě na tectoriální membránu (či kostním vedením). Ohyb stereocilíí vyvolává depolarizací receptorový potenciál, který se dále šíří sluchovou částí vláken VIII. hlavového nervu.

Stereocilie ve vnitřním uchu.


Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sluch #Vnitřní ucho.

Schéma uložení Cortiho orgánu v blanitém labyrintu[edit | edit source]

Organ of Corti multilingual.svg
  • 1 – perilymfa
  • 2 – endolymfa
  • 3 – tectoriální membrána
  • 4 – Cortiho orgán
  • 5 – vnitřní vláskové buňky
  • 6 – vnější vláskové buňky
  • 7 – vnitřní Cortiho pilíř
  • 8 – zevní Cortiho pilíř
  • 9 – Deitersovy buňky (falangové)
  • 10 – Hensenovy buňky (vnější ohraničení)
  • 11 – Claudiusovy buňky (přechází do sulcus spiralis externus)
  • 12 – basilární membrána
  • 13 – Ductus cochlearis
  • 14 – Cortiho trojúhelník
  • 15 – sulcus spiralis internus
  • 16 – scala tympani
  • 17 – lamina spiralis ossea
  • 18 – vlákna sluchového nervu
  • 19 – eferentní vlákna
  • 20 – aferentní vlákna


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • HYBÁŠEK, Ivan a Jan VOKURKA. Otorinolaryngologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 426 s. ISBN 80-246-1019-1.