Cortiho orgán
Cortiho orgán je klíčový útvar percepce zvuku, vytváří nervový impuls z mechanické energie zvukových vln. Nachází se na lamina basilaris v ductus cochlearis hlemýždě vnitřního ucha. Je tvořen jednak buňkami sekundárně smyslovými (vláskové buňky), tak i buňkami podpůrnými.
Zevní vláskové buňky (asi 20 000) tvoří 3-4 řady s funkcí zesilování zvuků. Vnitřní vláskové buňky (asi 4000) s funkcí vlastního receptoru jsou uspořádány v řadě jedné. Podpůrných buněk je několik druhů, liší se tvarem, funkcí a umístěním. Řadí se mezi ně buňky Hensenovy, Deitersovy (falangové), Claudiusovy, Boettcherovy, buňky zevního a vnitřního Cortiho pilíře, které vytváří mezi zevními a vnitřními vláskovými buňkami tzv. Cortiho trojúhelník.
Z apikální části smyslových buněk vybíhají stereocilie, na které nasedá tzv. tectoriální membrána, gelovitá hmota bohatá na glykoproteiny. K podráždění vláskových buněk dochází při podráždění stereocílií pohybem tenctoriální membrány. Tento pohyb je důsledkem přenosu zvukových vln z vnějšího prostředí přes bubínek, sluchové kůstky, oválné okénko, perilymfu a endolymfu právě na tectoriální membránu (či kostním vedením). Ohyb stereocilíí vyvolává depolarizací receptorový potenciál, který se dále šíří sluchovou částí vláken VIII. hlavového nervu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Sluch #Vnitřní ucho.Schéma uložení Cortiho orgánu v blanitém labyrintu[upravit | editovat zdroj]
- 1 – perilymfa
- 2 – endolymfa
- 3 – tectoriální membrána
- 4 – Cortiho orgán
- 5 – vnitřní vláskové buňky
- 6 – vnější vláskové buňky
- 7 – vnitřní Cortiho pilíř
- 8 – zevní Cortiho pilíř
- 9 – Deitersovy buňky (falangové)
- 10 – Hensenovy buňky (vnější ohraničení)
- 11 – Claudiusovy buňky (přechází do sulcus spiralis externus)
- 12 – basilární membrána
- 13 – Ductus cochlearis
- 14 – Cortiho trojúhelník
- 15 – sulcus spiralis internus
- 16 – scala tympani
- 17 – lamina spiralis ossea
- 18 – vlákna sluchového nervu
- 19 – eferentní vlákna
- 20 – aferentní vlákna
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- HYBÁŠEK, Ivan a Jan VOKURKA. Otorinolaryngologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 426 s. ISBN 80-246-1019-1.
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník [online] . 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1144 s. Dostupné také z <http://lekarske.slovniky.cz/>. ISBN 978-80-7345-166-0.
