Cysty a abscesy jater

Z WikiSkript

Jaterní cysty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra s cystami způsobenými coccidiemi

Dělíme je na cysty kongenitální, parenchymatózní, žlučové, získané, neoplastické a traumatické.

Kongenitální cysty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

CT polycystóza jater

Vyskytují se buď solitárně nebo jako polycystóza.

Solitární[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou nejčastěji v pravém laloku, vznikají poruchou ve vývoji žlučovodů. Menší cysty sledujeme pomocí USG či CT, jen málokdy jsou symptomatické a téměř nerostou. Větší cysty je nezbytné chirurgicky odstranit – cystektomie a sutura. Každou odstraněnou cystu musíme histologicky vyšetřit, zda nejde o cystadenokarcinom.

Polycystóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kongenitální polycystóza se projeví u kojenců. Je často spojena s cystózou jiných orgánů (ledvin, pankreatu). Těžké formy jsou indikací k transplantaci.

Získané cysty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi příčiny patří např. echinokokózy způsobené parazitem Echinococcus granulosus (velké cysty vyplněné tekutinou) nebo Echinococcus multilocularis (cysty tenkostěnné s okolní infiltrací). Vzniká tzv. echinokoková cysta.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neurčité obtíže s pocitem plnosti nadbřišku, někdy hmatný tumor. Méně často je přítomen ikterus z tlaku na žlučovody, cholangitidy při fistulaci do žlučových cest, krvácení do GIT z tlaku na cévy.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Využívá se USG, CT, sérologie, kožní testy a sledování eozinofilie. Při podezření na parazitární původ je kontraindikovaná punkce.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Instilace 20% NaCl, 50% glukózy nebo 0,5% argentnitrátu (prevence šoku při rozlití obsahu cysty po peritoneu) a pak operačně odstraníme. Provádí se cystektomie a pericystektomie, popř. resekce s částí jater. Výkon je kryt mebendazolem. Recidivy hrozí při kontaminaci břišní dutiny.

Jaterní abscesy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra s abscesem způsobeným amébami

Jsou buď solitární (60 %) nebo mnohočetné (40 %). Nejčastěji jsou lokalizovány v pravém laloku. Mezi původce patří bakterie, améby nebo plísně.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastěji vznikají sekundárně jako následek operace, traumatu, cholangitidy nebo infekce pseudocysty, např. hematologickým rozsevem přes v. portae nebo arteriálně při sepsi. Kultivačně prokazujeme E.coli, Klebsiella, Enterobakter, anaeroby (Bacteroides). Často vzniká jako kryptogenní absces, kdy dochází k přímému přestupu z okolí (nejčastěji ze žlučníku). V poslední době přibývá abscesů po provedených endoskopiích žlučových cest.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vysoké teploty bývají u bakteriálních abscesů, u mykotických nikoli. Tlaková bolest v nadbřišku, nevolnost, pocit nemoci, frenikový příznak.

CT – absces jater před drenáží
CT – absces jater po drenáži

Vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • palpačně – plnost a citlivost v pravém epigastriu
  • RTG – vysoký stav bránice, stejnostranný fluidothorax
  • potvrzení diagnózy – USG, CT, cílená punkce
  • v KO – leukocytóza, anémie, zvýšení ALP, hyperalbuminémie
  • hemokultura nemusí být pozitivní!

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Abscesy je třeba drénovat a to buď punkčně pod USG či CT kontrolou nebo otevřeně. Dutinu odsáváme a vyplachujeme roztoky antibiotik. Antibiotika podáváme i celkově.

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U solitárních je dobrá. Multilokulární mohou být vyléčitelné.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]