Hrdlo děložní

From WikiSkripta

(Redirected from Děložní čípek)

Čípek ženy po dvou vaginálních porodech

Hrdlo děložní (cervix uteri) je kaudální část dělohy spojující dělohu s pochvou. Má válcovitý tvar. Úponem pochvy je hrdlo děložní rozděleno na portio supravaginalis cervicis uteri a portio vaginalis cervicis uteri (čípek děložní). Zřasení děložní sliznice vytváří plicae palmatae.

Čípek děložní[edit | edit source]

Čípek děložní se vyklenuje do pochvy a je tedy dobře přístupný pro kolposkopii. Na jeho povrchu rozlišujeme přední a zadní pysk, které ohraničují zevní branku děložní (ostium uteri externum). Ta má u děvčátek, dospívajících a u žen po porodu tvar příčné štěrbiny, zatímco u dospělých žen, které ještě nerodily, má tvar důlkovitý.

Stavba stěny hrdla děložního[edit | edit source]

  1. Sliznice – děložního kanálu se nazývá endocervix a na rozdíl od sliznice těla děložního se v období menstruační fáze neodlučuje. Je tvořená jednovrstevným cylindrickým hlenotvorným epitelem uspořádaným v řasy, v okolí kterých jsou krypty (žlázky). Část čípku vyklenující se do pochvy se nazývá ectocervix. Ectocervix je hladký, krytý vrstevnatým dlaždicovým nerohovějícím epitelem.
  2. Svalovina – je uspořádaná cirkulárně.
  3. Perimetrium – kryje jen supravaginální část hrdla.
Normální skvamokolumnární junkce

Cervikální hlen[edit | edit source]

Cervikální hlen je tvořen mukoidním gelem a cervikální plazmou. V průběhu cyklu se jeho vlastnosti mění, co má význam pro průnik spermií. V období proliferační fáze se pod vlivem estrogenů množství a tažnost hlenu zvyšuje. V období ovulace je hlenu nejvíce, má nízkou viskozitu, alkalické pH, výraznou tažnost (až 10–15 cm) a obsahuje nejméně leukocytů. Po zaschnutí na sklíčku pozorujeme výraznou arborizaci. Zevní branka děložní je v tomto období rozšířená, okrouhlá a vytéká z ní hojný hlen.

Metaplazie cylindrického epitelu

Skvamokolumnární junkce a transformační zóna[edit | edit source]

Přechod mezi epitely endocervixu a ectocervixu se nazývá pásmo epiteliální přeměny, junkční zóna nebo skvamokolumnární junkce (SKJ). U prepubertálních dívek se SKJ nachází uvnitř zevní branky. Pod vlivem hormonů a acidity vaginálního prostředí se sliznice endocervixu evertuje a subcylindrické buňky prodělávají proces metaplazie – transformace v dlaždicový epitel. Vzniká tak nová hranice (aktivní SKJ) mezi cylindrickým a dlaždicovým epitelem. Originální SKJ se posouvá směrem ven. Oblast mezi originální a aktivní SKJ se nazývá transformační zóna. Metaplastické buňky transformační zóny jsou náchylnější k onkogenním změnám. Transformační zóna se u perimenopauzálních žen posouvá endocervikálně, čímž se stává nepozorovatelnou. V tomto terénu vznikají nejrizikovější prekancerózy.

Žlázky, které se nacházely pod původním cylindrickým epitelem, můžou být překryty metaplastickým epitelem a vytvářet retenční mucinózní cysty, ovulae Nabothi. Tyto útvary nepovažujeme za patologické. Vznikají jako důsledek dynamických změn odehrávajících se na cervixu.


Děložní hrdlo v období těhotenství a porodu[edit | edit source]

V průběhu těhotenství může dojít k inkompetenci (insuficienci) děložního hrdla. Tento stav se řeší tzv. cerkláží (cerclage) v druhém nebo na začátku třetího trimestru gravidity. Jedná se o naložení cirkulárního stehu ve výši vnitřní branky.

Během I. doby porodní dochází u primipar ke zkracování čípku, až k jeho následnému vymizení (spotřebování). Poté se začíná otevírat děložní branka až na 8 cm. Vytváří se tzv. lem, až dojde k úplnému zániku branky (10 cm). Zánikem branky začíná II. doba porodní. U multipar se hrdlo zkracuje souběžně s otevíráním branky.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • BECKMANN, Charles R. B. Obstetrics and gynecology. 7. vydání. Philadelphia : Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, c2014. ISBN 978-1-4511-4431-4.
  • KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 2. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024419756.
  • ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART, et al. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. ISBN 978-80-7262-501-7.