První doba porodní

Z WikiSkript

První doba porodní (neboli doba otevírací) začíná pravidelnými stahy děložní svaloviny, které vedou k otevírání a zániku děložního hrdla (tím vzniká děložní branka) a končí zánikem děložní branky (ta již není hmatná).

Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1–2/10 min. V 10–15 % začíná porod odtokem plodové vody (pokud není do 1 h následován děložními kontrakcemi, mluvíme o předčasném odtoku.)

Iniciace porodu[upravit | editovat zdroj]

Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony – hlavní jsou biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron). Při iniciaci začíná vzrůstat reaktivita myometria na uterotonika.

Myometrium začíná produkovat bílkoviny – tzv. CAP (contraction-associated proteins) (stimulují tvorbu gap junctions mezi myocyty – zrychlují šíření depolarizace, aktivují enzymy produkující uterotonika (PGsyntáza…), zvyšují počet receptorů na uterotonika).

Placenta začíná před porodem produkovat vyšší množství CRH – zvyšuje kontraktilitu, stimuluje syntézu PG, stimuluje syntézu kortizolu v plodu, progesteron v těhotenství udržuje relaxaci inhibicí tvorby CAP, estrogen zvyšuje počet gap-junctions a stimuluje degradaci kolagenu v hrdle.

Děložní činnost[upravit | editovat zdroj]

Ve všech třech dobách porodních můžeme pozorovat kontrakce i retrakce:

  • kontrakce – stav reverzibilní, rytmicky se opakující, vzniká stahem a následnou relaxací;
  • retrakce – příslušná oblast se ireverzibilně zmenšuje trvalým zkrácením a přetáčením svalových buněk.

Popis kontrakcí[upravit | editovat zdroj]

  • Základní hodnota je bazální tonus (BT) – vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I. doby je 8–12 mm Hg, zvyšuje se během porodu na 12–18 mm Hg (neměla by přesahovat 20 mm Hg);
  • u kontrakce popisujeme tyto části;
    • část vzestupná (stadium incrementi) – na počátku porodu je strmější, ke konci je pozvolnější;
    • vrchol (acme);
    • část sestupná (stadium decrementi) – repolarizace svaloviny;
  • intrauterinní tenzogram – odečítáme amplitudy… – viz CTG;
  • montevidejské jednotky (MU)
    • Jedná se o součet amplitud kontrakcí během deseti minut.
      • 1. Na CTG si označíme 10-minutové okno.
      • 2. V rámci okna pro každou kontrakci odečteme rozdíl tlaku mezi basálem kontrakce a jejím vrcholem.
      • 3. Sečteme všechny rozdíly tlaků.
    • Normální jsou hodnoty mezi 200[1] a 300!
  • jednodušší je zevní tokometrie – to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4–5/10 min na konci 1. doby);
  • resting phase (délka mezikontrakčního období) – neměla by být pod 30 s;
  • celý porod provází u prvorodiček cca 110–150 kontrakcí, u vícerodiček 60–80;
  • kontrakční vlna se šíří z rohů (předpokládá se existence určitých pacemakerů).

Krevní průtok v plodu za kontrakce[upravit | editovat zdroj]

Ovlivnění placentárního průtoku
  • v oblasti úponu placenty je v myometriu snížen intramyometrální tlak;
  • dostatečný přísun oxidované krve je zajištěn rozdílnou stlačitelností žil a tepen;
  • za normálních okolností je tedy kyslíkové zásobení plodu v normě.
Výkyvy nitrolebního tlaku
  • hlavička naléhá na pánevní vchod a za kontrakce se tam uplatňuje cervikokraniální tlak (vytváří se mezi hlavičkou a bariérou porodních cest);
  • na vzestup intrakraniálního tlaku reaguje plod bradykardií (na CTG jsou rané decelerace);
  • pokud tlak překročí žilní tlak – nastává přechodné městnání;
  • pokud překročí intraarteriální – dochází k ischemii CNS plodu!

Mechanismus dilatace hrdla a branky[upravit | editovat zdroj]

  • Svalovina v hrdle probíhá prakticky cirkulárně;
  • průběh kontrakční vlny vyvolává při každé kontrakci soustředěný tlak naléhající části plodu na dolní děložní segment (contractiones ad partum);
  • dolní děložní segment se rozevírá a umožní naléhající části plodu, aby se tam přesunula;
  • jakmile plod opustí horní části dělohy, dojde tam k retrakci (dochází k ní ale patrně až po odtoku vody);
  • v místě tlakové zóny vzniká na hlavičce stagnační edém (porodní tumor);
  • dilatace hrdla probíhá jinak u prvorodiček a u vícerodiček.

Dilatace hrdla a branky u prvorodiček[upravit | editovat zdroj]

  • Mají hrdlo kónické s důlkově uzavřenou zevní brankou;
  • hrdlo se otevírá kalichovitě od vnitřní branky (orificium cervicis uteri internum) k zevní brance;
  • do pochvy je vytlačována hlenová zátka;
  • průměrná doba trvání I. doby porodní u prvorodiček 6–7 hod.

Dilatace u vícerodiček[upravit | editovat zdroj]

  • Mají hrdlo válcovité, zevní branka zeje (cirkulární vlákna jsou porušena předchozím porodem);
  • spolu s dilatací vnitřní branky se rozevírá celé hrdlo vcelku;
  • postupným přesouváním dolního segmentu se zkracuje;
  • průměrná doba trvání I. doby porodní u vícerodiček 3–4 hod.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]