Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy

Z WikiSkript

Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy (deficit G6PD) celosvětově patří mezi nejčastější enzymatické defekty. Deficit G6PD zvyšuje citlivost erytrocytů vůči oxidačnímu stresu. Klinicky se projevuje novorozeneckou žloutenkou, akutní hemolýzou a vzácněji chronickou hemolytickou anémií. Lidé s tímto onemocněním mohou být i asymptomatičtí.

U většiny pacientů s vážnými variantami deficitu G6PD se rozvíjí favismus či fabismus, což je náchylnost k akutní hemolýze po konzumaci bobu obecného (Vicia faba). Lidé s favismem mají tedy vždy deficit G6PD, ale ne všichni s deficitem G6PD mají favismus.

Jedná se o X-vázané dědičné onemocnění, které se vyskytuje především v Africe, Asii, Středomoří a Středním Východě. Počet postižených se odhaduje na 400 miliónů lidí. Jsou známy různé typy genetické mutace v genu G6PD (Xq28, OMIM: 305900) zodpovědné za různé typy G6PD s různě závažnými klinickými projevy.[1][2]

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Glukózo-6-fosfát dehydrogenáza (G6PD) katalyzuje redukci NADP+ na NADPH v pentózovém cyklu. NADPH chrání buňky před oxidačním stresem. Protože erytrocyty nedokáží produkovat NADPH jiným způsobem, jsou ve srovnání s jinými buňkami citlivější vůči oxidativnímu stresu. V důsledku oxidačního stresu dochází ke změně buněčné struktury erytrocytů, hemoglobin precipituje za vzniku Heinzových tělísek (denaturovaný hemoglobin), což následně vyvolá rozpad erytrocytů (hemolýzu).[1][2]

Protože se NADPH účastní reakcí tzv. respiračního vzplanutí fágů (konkrétně reakce katalyzované NADPH-fagosom oxidázou), vede nedostatek NADPH také k imunodeficitu. Je snížená schopnost fagocytů destruovat pohlcený materiál[3].

Porucha pentózového cyklu v důsledku deficitu G6PD

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Existují různé varianty deficitu G6PD, které mají různě závažné klinické projevy. Totální deficit G6PD je neslučitelný se životem.[1]

Novorozenecká žloutenka[upravit | editovat zdroj]

Novorozenci s G6PD (chlapci a homozygotní dívky) mají vyšší prevalenci hyperbilirubinemie, která se obvykle rozvíjí již v prvních 24 hodinách života, může vyžadovat fototerapii nebo výměnnou transfuzi k prevenci jádrového ikteru.[1]

Akutní hemolýza[upravit | editovat zdroj]

Příčinou akutní hemolýzy může být infekce, požití bobů rostliny Vicia faba (česky vikev bob, dříve bob obecný), užití některých léků (např. aspirin, antibiotika – nitrofurantoin, sulfametoxazol, chloramfenikol, ciprofloxacin; antimalarika a další) a kontakt s některými látkami (naftalen). Akutní hemolýza může být provázená bolestí zad či břicha a sekundárním ikterem v důsledku vzestupu hladiny nekonjugovaného bilirubinu. Akutní hemolýzu může dále provázet přechodná splenomegalie a hemoglobinurie. Hemolýza se objevuje typicky 24 až 72 hodin po požití a k úpravě stavu dochází během 4 až 7 dní. Vzácně je hemolýza natolik závažná, že vyžaduje podání krevní transfuze.[1]

Laboratorní obraz:

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Deficit G6PD se prokazuje fluorescenčním testem nebo kvantitativní spektrofotometrií žilní krve.[1]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Kauzální léčba neexistuje. Mezi preventivní opatření akutní hemolýzy patří vyhýbání se oxidačním stresorům.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g FRANK, JE. Diagnosis and Management of G6PD Deficiency. American Family Physician [online]. 2005, roč. 7, vol. 72, s. 1277-1282, dostupné také z <https://www.aafp.org/afp/2005/1001/p1277.html>. 
  2. a b CARTER, SM. Glucose-6-Phosphate Dehydrogenase Deficiency [online]. Medscape, ©2012. [cit. 2013-05-13]. <https://emedicine.medscape.com/article/200390-overview>.
  3. PANCZAK, Aleš, et al. Lékařská biologie a genetika (III. díl). 1. vydání. Praha : Karolinum, 2013. 146 s. s. 69. ISBN 9788024624150.