Diferenciální diagnostika otoků dolních končetin/PGS (VPL)

			Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství
			Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek,
			jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství.

• Oboustranné otoky DK – důsl. systémových onemocnění.
• Jednostranné otoky DK – nejč. hluboké žilní trombózy nebo nádorového onemocnění.

Anamnéza

• Vznik otoků – náhle (HŽT), pomalu (srdeční insuficience);
• bolestivost (HŽT, Bakerova cysta);
• po dlouhodobé imobilizaci (HŽT);
• po traumatu (ruptura svalu, fraktura, kompartment syndrom);
• průvodní onem. (srdeční / ledvinná nedostatečnost, jaterní cirhosa), nádorová onemocnění (zvl. malé pánve), vliv léků (BKK, kortikoidy, NSA).

Vyšetření

Fyzikální vyšetření

• Začervenalá horká kůže – erysipel, HŽT;
• stlačitelný otok – srdeční, renální, hepatální otoky;
• nestlačitelné otoky (lymfatické, lipidedém).

USG vyšetření – 3D Doppler

• Průchodnost žil.

Diferenciální diagnostika

• Vaskulární etiologie;
  • HŽT (jednostranný, akutně vzniklý, elastický, bolestivý otok – ev. s horkou napjatou kůží);
  • tromboflebitida (zanícená podkožní žíla – zarudlý, na pohmat bolestivý pruh);
  • varixy (jedno/oboustranný stlačitelný otok, zvětšující se během dne, zmenšující se polohováním);
  • chronická žilní insuficience /=CVI (jedno/oboustranný otok, většinou se změnami na kůži ev. bércovým vředem);
• neurologická etiologie (parézy pro stázu krevního toku pro stejnostrannou angioparézu, nebývají postiženy šlachy);
• kardiální etiologie (pravostranná insuf. – oboustranné stlačitelné na nártu a bérci, zvětšují se charakteristicky po námaze, nejmenší jsou po ránu);
• hypoproteinemické otoky (u hepatopatií – cirhosa, renální – nefrotický sy, akutní glomerulonefritidy, ztrátách bílkovin při exsudativní enteropatii);
• lipedém (chronický oboustranný nebolestivý nestlačitelný otok – nejč. obézních žen, s kožními změnami kůže typu pomeranče, charakteristicky nárty a šlachy ušetřeny);
• lymfedém (chronický jedno/oboustranný otok, charakteristicky postiženy i nárty a šlachy, noha má tvar sloupku v extrémním případě vznik elefantiázy);
• farmakologicky podmíněné (nifedipin, glukokortikoidy, vazodilatátory, NSA, hydralazin, minoxidil,...);
• endokrinní etiologie (typicky oboustranné);
  • Basedowova nemoc (nestlačitelný, pretibiální myxedém, těstovitá kůže, modročervená, hrubé póry);
  • hypothyreosa (generalizovaný myxedém, zvl. v obličeji a na všech končetinách);
• traumatické etiologie (většinou jednostranný otok, anamnéza fraktury, netrženého menisku, atd.);
• pooperační (reperfuzní otok po cévních výkonech (bypass, odstranění obliterace cévy), velká bolestivost, oblast horká, často po odstranění v.saphena magna /=VSM);
• kompartment syndrom;
• neoplasie (typicky jednostranný u nádorů – př.: tumory v malé pánvi, lokální otok u osteosarkomu, Ewingova sarkomu);
• zánětlivá etiologie (erysipel – zarudlý bolestivý otok, hledáme vstupní bránu infekce + kontrolujeme očkování proti tetanu a ev. přeočkujeme);
• Bakerova cysta (jednostranný měkký otok v popliteální jamce, palpovatelná resistence, diagnostické je USG vyšetření).

Odkazy

Použitá literatura

• GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-444-X.