Domácí měření nitroočního tlaku

Z WikiSkript

Nitrooční tlak (NOT) je tlak tekutiny uvnitř oka, který udržuje jeho tvar a funkci, s fyziologickými hodnotami kolem 10–21 mmHg. Představuje jeden ze základních fyzikálních parametrů oka a je významným rizikovým faktorem rozvoje a progrese glaukomového postižení zrakového nervu, které může vést k poškození zraku. Hodnota NOT je výslednicí rovnováhy mezi tvorbou a odtokem komorové tekutiny (udržuje NOT a vyživuje oko). Jeho dlouhodobé zvýšení nebo výrazné kolísání může vést k nevratnému poškození zrakových funkcí, proto je důležité jeho stav monitorovat.

Standardně je NOT měřen na specializovaném pracovišti oftalmologem. Nevýhodou těchto měření je však jejich jednorázovost za poměrně dlouhý časový úsek. Jednorázové měření totiž nemusí odhalit patologické výkyvy tlaku během dne. Z tohoto důvodu nabývá na významu domácí monitorování NOT (telemedicína), které umožňuje získat komplexnější přehled o jeho stavu během celého dne.

Fyzikální a technický princip měření[upravit | editovat zdroj]

V domácích podmínkách je měření NOT realizováno převážně pomocí tzv. rebound tonometrie. Princip měření je založen na krátkodobém kontaktu lehké sondy s povrchem rohovky. Doba zpomalení pohybu a doba kontaktu sondy s rohovkou jsou nepřímo úměrné hodnotě NOT (čím vyšší je NOT, tím rychleji se sonda odrazí a tím kratší je doba kontaktu s rohovkou).

Na rozdíl od staršího typu měření – aplanační tonometrie – nevyžaduje rebound tonometrie podání lokálního anestetika ani barviva. Metoda je pro pacienta jednoduše proveditelná a je vhodná pro opakované měření v průběhu dne. Přístroje určené pro domácí použití obsahují interní algoritmy pro průměrování opakovaných měření a eliminaci extrémních hodnot. Významným benefitem je uchovávání zprůměrovaných hodnot, které mohou být použity k odborné kontrole lékařem.

Využití měření[upravit | editovat zdroj]

Domácí měření NOT je doporučeno především pacientům s:

Domácí měření má smysl i v prevenci, převážně u pacientů sledovaných po chirurgických či laserových zákrocích, kdy je doporučeno častější sledování hodnot NOT z důvodu možného narušení odtoku komorové tekutiny.

Kontraindikace a limitace metody[upravit | editovat zdroj]

Absolutní kontraindikací domácího měření jsou aktivní zánětlivé procesy oka a závažná poranění povrchu oka. Relativní kontraindikací jsou:

  • onemocnění rohovky,
  • brzké pooperační stavy s rizikem poranění oka,
  • neschopnost pacienta samostatně správně vykonat měření.

Metoda je dále limitována vlivem centrální tloušťky rohovky a její biomechanické tuhosti, které mohou ovlivnit absolutní hodnoty naměřeného tlaku.

Metodika provedení měření[upravit | editovat zdroj]

Před zahájením domácího monitorování musí být pacient dostatečně poučen oftalmologem nebo jiným odborným pracovníkem. Vlastní měření probíhá za následujících podmínek:

  1. pacient zaujme stabilní polohu vsedě,
  2. hlava je v neutrálním postavení,
  3. pohled je fixován na vzdálený bod,
  4. měření musí být prováděno bez tlaku na víčka nebo bulbus.


Jedno měření je komplexní a skládá se z několika opakovaných kontaktů sondy s rohovkou, z nichž přístroj vypočítá výslednou hodnotu NOT. Pro klinické hodnocení je doporučeno provádět měření v různých denních intervalech.

Hodnocení výsledků[upravit | editovat zdroj]

Naměřené hodnoty NOT je nutné hodnotit v kontextu celkového oftalmologického nálezu. Důraz je kladen zejména na:

  • dlouhodobý trend hodnot NOT,
  • rozsah denních odchylek,
  • funkci a strukturální změny zrakového nervu.

Izolované zvýšení hodnoty NOT bez dalších patologických známek není samo o sobě indikací ke změně léčby.

Shrnutí[upravit | editovat zdroj]

Přínosy domácího monitorování[upravit | editovat zdroj]

Domácí měření umožňuje zachytit maxima NOT, která často unikají při jednorázovém odborném vyšetření. Přispívá ke zpřesnění diagnostiky a individualizaci léčby. Nedílnou součástí je i přimění pacienta aktivně se zajímat o prevenci svého zdraví v dlouhodobém kontextu, nejen při měření NOT, což zároveň ulevuje zdravotnickému systému, protože snižuje nápor na ambulantní vyšetření.

Nevýhody a rizika[upravit | editovat zdroj]

Mezi hlavní nevýhody patří vyšší ekonomická náročnost a závislost výsledků na správné technice měření, proto velice záleží na správném proškolení pacienta. Nesprávná manipulace s přístrojem může vést k systematickým chybám a zkreslení dat. Domácí monitorování proto nelze považovat za náhradu odborného oftalmologického vyšetření, ale právě za již zmíněnou prevenci a způsob, který nám dává možnost nahlížet na případný problém z komplexnějšího pohledu.

Odkazy

Související stránky[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, et al. Základy lékařské biofyziky. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-2034-3.
  • EYEWIKI.ORG. Home tonometry. Online. Eyewiki.org. Dostupné také z: https://eyewiki.org/Home_Tonometry. [cit. 2026-01-03]
  • GLAUCOMATODAY. IOP Monitoring Via a Smartphone. Online. Glaucomatoday.com. Dostupné také z: https://glaucomatoday.com/articles/2025-jan-feb/iop-monitoring-via-a-smartphone. [cit. 2026-01-03]
  • Aplanační tonometr | Velký lékařský slovník On-Line. Online. Lekarske.slovniky.cz. Dostupné z: https://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/aplanacni-tonometr. [cit. 2026-01-03].