Dráždivá děloha

Z WikiSkript

Dráždivá děloha je označení stavu, při němž dochází k pravidelným děložním kontrakcím, které nemají vliv na děložní hrdlo. Mohou se objevit kdykoli během těhotenství.

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Etiologie a patogeneze dosud není plně objasněná. Mezi rizikové faktory pro rozvoj patří:

Kontrakce v těhotenství[upravit | editovat zdroj]

Nejdříve se během těhotenství objevují tzv. Braxton-Hicksovy kontrakce. Žena je obvykle pociťuje jako několik minut trvající zatvrdnutí části dělohy, jsou nepravidelné, většinou nebývají výrazně bolestivé a nenarušují běžné denní aktivity. Z hlediska životosprávy bývají spojovány s dehydratací a přílišnou fyzickou aktivitou. Ulevit tedy může dostatečný pitný režim a klid. S blížícím se termínem porodu může narůstat frekvence i intenzita těchto kontrakcí v souvislosti s přípravou dělohy na porod. V ČR se někdy označují jako poslíčci.

Pravidelné, intenzivnější kontrakce mohou značit:

  • dráždivou dělohu,
  • blížící se porod.


V průběhu druhého a třetího trimestru může u některých žen dojít ke zvýšení intenzity, bolestivosti a frekvence kontrakcí dělohy, může se objevit i jistá pravidelnost. Stav se může zlepšit při odpočinku, naopak bývá zhoršený při fyzické aktivitě. Žena, zejména vícerodička, obvykle přichází s obavou z počínajícího porodu. Vyšetření gynekologem zpravidla neprokáže počínající (předčasný) porod. Projevy dráždivé dělohy nejsou normální, ale zároveň nemusí být známkou patologie. Podle studie z roku 1995, u žen, které trpí dráždivou dělohou, dochází k předčasnému porodu přibližně v 18 % případů. V porovnání s populací bez této komplikace je rozdíl minimální. Ženy s normálním průběhem těhotenství bez dráždivé dělohy rodí předčasně v 11 % případů. Šance na předčasný porod se nicméně zvyšuje s blížícím se předpokládaným termínem porodu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Základním projevem jsou pravidelné kontrakce dělohy různé intenzity. Varovný je výskyt více jak pěti kontrakcí za hodinu, případně frekvence á 5–10 minut. Děložní hrdlo je beze změny. Abnormální děložní činnost může být doprovázena:

  • vodnatým výtokem z pochvy (malé množství plodové vody),
  • pocitem snížené aktivity plodu,
  • krvácením z pochvy,
  • bolestí v bedrech,
  • pocitem tlaku v pánvi.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Anamnesticky se zaměřujeme na frekvenci kontrakcí, jak dlouho trvají – samotná kontrakce i celkový algoritmus, případně jestli se objevují během nějaké aktivity např. při běhu. Ultrazvukové vyšetření odhalí případné zkracování čípku v souvislosti s počínajícím nebo probíhajícím porodem (tzv. cervikometrie). Pomocí CTG se dá zaznamenat charakter kontrakcí na křivce tokogramu. Pro zhodnocení rizika a nejistotě ohledně předčasného porodu je možné využít fetální fibronektinový test.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Kauzální terapie neexistuje. Doporučují se režimová opatření:

  • dostatečná hydratace,
  • pravidelné nedráždivé jídlo v malých porcích,
  • dostatečné množství spánku,
  • poloha na levém boku,
  • vynechání potravin a nápojů s obsahem kofeinu,
  • otestování a léčba případné infekce (uroinfekce),
  • hořčík jako doplněk stravy,
  • klidový režim.

Při obavě z předčasného porodu není neopodstatněné hospitalizovat pacientku, pravidelně ji monitorovat a případně podat magnezium v infuzi či tokolytika. Lze také použít hexoprenalin (© Gynipral).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]