Harm Reduction

Z WikiSkript

Harm Reduction (HM) je soubor přístupů, který se zaměřuje na snižování či minimalizaci poškození drogami u závislých uživatelů. Tito pacienti aktuálně drogy užívají a nejsou zatím motivováni k tomu, aby užívání zanechali. Harm Reduction neusiluje o úplnou eliminaci drog a jejich užívání, ale snaží se, aby negativní důsledky působení drogy byly co nejmenší. HM se zaměřuje na životní styl a potřeby klienta a také na možnosti rozhodnutí o době a místě následného léčení. Model Harm reduction bere ohled na zlepšení kvality života uživatelů, jejich zdravotního stavu a duševní i tělesné pohody. Dále se zabývá ochranou celé společnosti před nežádoucími dopady závislých uživatelů.

Historie[upravit | editovat zdroj]

Pojem Harm Reduction byl chápán jako mezinárodní trend, který vznikl jako odpověď na vysoký nárůst HIV a AIDS v 80. letech. První evropské země, uplatňující HM, byly Nizozemí a Velká Británie. V Nizozemí probíhalo formou výměnných programů, ve Velké Británii jako substituce a preskripce návykových látek lékaři. V dalších zemích jako Švýcarsko a Německo vznikaly programy vycházející ze strategie „injection room“ (aplikační místnosti), testování tanečních drog apod. Od konce 90. let je model Harm Reduction uváděn jako jeden ze čtyř pilířů evropské drogové politiky.

Základní principy a strategie HR[upravit | editovat zdroj]

Prvním ze tří hlavních principů je Harm Reduction jako alternativa k tradičním a jednostranným modelům užívání drog a závislosti. Kromě ustálených přístupů (převýchova, důsledná abstinence, analýza a odstranění příčin) nabízí mnoho dalších postupů, jak snížit škodlivé důsledky závislého chování.

Ve druhém principu považuje HM abstinenci za ideální výsledek, ale akceptuje i alternativy pracující s neabstinujícími klienty. Snaží se zachovat jejich zdravotní stav, informovat o možnostech méně rizikového užívání drog a motivovat je k následné léčbě. Dále poskytuje ochranu poškození zdraví drogou a ochranu před rozvojem závislosti. Tento princip neklade na klienty vysoké nároky. Netrvá nutně na nástupu do léčby a absolvování abstinence, jako tomu bývá v tradičních tzv. „vysokoprahových“ zařízeních.

Posledním z principů je Harm Reduction uplatňující nízkoprahový přístup. Nízkoprahové programy se zaměřují na uživatele nelegálních drog v jejich přirozeném prostředí. Rovněž nevyžadují jejich identifikaci a nacionále. Z těchto důvodů je tato metoda HM přijímána klienty velmi pozitivně. Může oslovit 70−80 % problémových uživatelů drog.

Uplatnění Harm Reduction[upravit | editovat zdroj]

Největším přínosem principu Harm Reduction je uplatnění ve službách poskytovaných drogovým uživatelům. HM motivoval ke vzniku nízkoprahových zařízeních, výměnných a substitučních programů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 :  mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 0 s. ISBN 80-86734-05-6.

Reference[upravit | editovat zdroj]