Hemoragické cévní mozkové příhody/PGS/diagnostika

Z WikiSkript


Hemoragické CMP se rozdělují na dvě velké, částečně společně se vyskytující skupiny: krvácení intracerebrální a krvácení subarachnoidální či intraventrikulární.

Hemorrhagický infarkt

Definice[upravit | editovat zdroj]

Krvácení do mozkové tkáně, eventuelně s přidruženým krvácením do komor nebo subarachnoidálním krvácením.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Stejný jako u ischemického insultu či nález velmi rychle progredující do ztráty vědomí nebo časný výskyt epileptických projevů. Jasné rozlišení je možné pouze na podkladě zobrazovacího vyšetření.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Tab. 4 – Přehled nejčastějších příčin spontánní intracerebrální hemoragie
Nejčastější příčiny
  • Small vessel disease
  • Arteficiální hypokoagulace (antikoagulační léčba)
  • Amyloidní angiopatie
  • Kavernosní angiom
  • Arteriovenosní malformace
  • Krvácení do expanzivní léze
  • Krvácivé projevy infekcí
  • Hemoragická transformace ischemického infarktu
  • Intrakraniální venosní trombózy


Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Dle lokalizace:

typické centrální krvácení – „hypertonické“ intracerebrální krvácení na podkladě small vessel disease komplex;

atypické lobární krvácení – intracerebrální krvácení na podkladě výše uvedených příčin (Tab.4).

Vyšetřovací postup a léčba[upravit | editovat zdroj]

Stejný algoritmus jako u každého akutního neurologického pacienta (kapitola 2) či u pacienta s poruchou vědomí (kapitola 3) eventuelně jako u pacientů se syndromem nitrolební hypertenze (kapitola ?), s důrazem na včasné provedení CT mozku a následný transport na JIP (jednotku intenzivní péče) bez ohledu na typ krvácení a případný dobrý klinický stav pacienta.

U atypické hemoragie je nutná konsultace neurochirurgického pracoviště s ohledem na další vyšetřování příčin a zvažování eventuelní neurochirurgické intervence (dekomprese, komorová drenáž). U mladších pacientů bez rizikových faktorů je nutné (i s odstupem) vyloučení zdroje krvácení při jakékoliv lokalizaci (provedení MR mozku, MR angio, DSA, CT angio).

Léčba spontánního intracerebrálního krvácení a prevence jeho progrese probíhá jen na příslušné JIP.

  • kontrola krevního tlaku (korekce systolického krevního tlaku nad 180 u hypertoniků, optimálně do 160)
  • úprava hypokoagulační poruchy (aplikace vitaminu K, mražené plazmy, rekombinantního aktivovaného plazmatického faktoru VII).
  • snížení nitrolebního tlaku – antiedematozní terapie – mannitol
  • analgosedace/relaxace, umělá plicní ventilace – permisivní hypokapnie
  • barbiturátové koma
  • hypotermie
  • eliminace výkyvů nitrolebního tlaku – laxantia, antitusika
  • zvážení indikace dekompresní kraniektomie