Infarkt

Z WikiSkript
Nekróza klínovitého tvaru v ledvině

Infarkt je ložisko ischemické nekrózy v orgánu nebo tkáni, které je způsobené uzávěrem přívodné tepny. Je to nejtěžší forma ischémie. V naprosté většině případů je infarkt způsobený uzávěrem tepny pomocí trombu nebo embolem. Vzácně je způsobený krvácením do aterosklerotického plátu s jeho následným náhlým zvětšením, např. v a. coronaria.

Morfologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Typický makroskopický vzhled se vyvine až za 48 hodin po uzávěru tepny. Většina infarktů má klínovitý tvar s uzavřenou tepnou při hrotu a s bází směřující na periferii orgánu.

Podle barvy dělíme na:

  1. Světlý, anemický – vznikají v tužších tkáních solidní konzistence (myokard, ledviny, slezina) a v mozku. Často je jeho příčinou uzávěr konečných artérií, které nemají žádné anastomózy.
  2. Červený, hemoragický – tmavočervená barva je podmíněna prokrvácením nekrotické tkáně. Vznikají v řidších tkáních, kde jsou bohatě anastomozující cévní větve (plíce, střevo).
  3. Smíšený – bílý infarkt s rozsáhlým hemoragickým lemem.
Kolikvační nekróza

Mikroskopický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Koagulační nekróza v kůře ledvin

Pokud je uzávěr způsobený infikovaným embolem nebo pokud je nekrotická tkáň druhotně infikována z okolí, mění se infarkt v absces – tzv. zahnisaný infarkt. Dále také může dojít k dekoloraci červeného infarktu, při kterém dochází k rozpadu erytrocytů, kdy se do okolí uvolní hemosiderin a bilirubin. Makroskopicky pak vzniká lokální ikterus. Infarkty se obecně hojí granulační tkání a později jizvou (např. vtažení povrchu ledviny, chronické aneuryzma v LK srdeční). Výjimka je u mozku, kde zůstává postmalatická pseudocysta, což je dutina vyplněná kolikvovanou nekrotickou tkání.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Nekróza.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gangréna.

Klinický význam[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Infarkty patří mezi nejčastější a nejzávažnější klinické poruchy. V rozvinutých zemích infarkt myokardu způsobí 20 % úmrtí, další nejčastější příčinou smrti je infarkt mozku – tzv. encefalomalacie. Plicní infarkty komplikují cca 10 % všech případů embolizace plicnice. Méně časté jsou infarkty střeva, které mají vysokou mortalitu. Ischemická nekróza je častou komplikací u diabetiků – má charakter vlhké či suché gangrény.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.