Hypotrofický novorozenec

From WikiSkripta

Hypotrofický novorozenec je dítě s porodní hmotností (PH) nízkou vzhledem ke gestačnímu věku – tedy s PH pod 10. percentilem pro daný gestační věk či podle jiných definic 2 směrodatné odchylky (SD) pod průměrem pro daný gestační věk. Hypotrofie má různé příčiny – může být důsledkem nějakého patologického procesu (IUGR) nebo se může jednat o konstitučně malý plod (SGA). Hypotrofický novorozenec může být jak nedonošený, tak donošený nebo dokonce přenošený. Prevalence hypotrofie je 4–7 % dětí narozených zdravým matkám v rozvinutých zemích.[1] U rizikových matek (preeklampsie, hypertenze) a v rozvojových zemích je incidence vyšší.

Klasifikace hypotrofů dle porodní hmotnosti (PH):

  • hypotrofický novorozenec – PH pod 10. percentilem či 2 SD pod průměrem pro daný gestační věk;
  • středně hypotrofický novorozenec – PH mezi 3. a 10. percentilem;
  • těžce hypotrofický novorozenec – PH pod 3. percentilem.

Příčiny nedostatečného vzrůstu plodu:

  • 70 % SGA (Small for Gestational Age) – konstitučně malý plod;
  • 24 % IUGR (Intrauterine Growth Restriction, nitroděložní růstová retardace) asymetrická;
  • 6 % IUGR symetrická.

Intrauterinní růstová restrikce/retardace plodu (IUGR, intrauterine growth restriction) či růstová restrikce plodu (FGR, fetal growth restriction) je stav, kdy plod není schopen dosáhnout své geneticky podmíněné velikosti, tzn. plod je malý v důsledku nějakého patologického procesu. Výsledkem může být novorozenec hypotrofický, ale i novorozenec s porodní hmotností nad 10. percentilem.[1]

Small for gestational age (SGA) je označení pro novorozence s porodní hmotností a/nebo délkou ≤ 2 standardní odchylky (SD) pro daný gestační věk či podle jiných definic ≤ 10., 5. anebo 3. percentil.[1]

Klinický obraz[edit | edit source]

Hypotrofie proporcionální (symetrická)[edit | edit source]

  • Asi 25 % hypotrofických novorozenců.[1]
  • Plod má (prenatálně) všechny růstové parametry (biparietální průměr, obvod hlavy, obvod břicha a délku stehenní kosti) stejně opožděné oproti gestačnímu stáří.
  • Novorozenec má (postnatálně) nízkou porodní váhu i délku a menší obvod hlavy (< 10. percentilem či − 2 SD).
  • Příčina je často v plodu samotném – intrauterinně proběhlá infekce či dědičná choroba.
  • Předpokládá se chronické působení nebo začátek v časném stádiu (před 28. gestačním týdnem).
  • Menší obvod hlavy je známkou postižení CNS ve fetálním období – často v postnatálním období následuje mikrocefalie a trvalá vývojová postižení.
  • Prognóza růstu je horší – často přetrvává i do vyššího věku.[2]

Hypotrofie disproporcionální (asymetrická)[edit | edit source]

  • Asi 75 % hypotrofických novorozenců.
  • Plod má (prenatálně) malý obvod břicha (dominuje postižení jater a úbytek abdominálního tuku) a zvětšuje se poměr obvod hlavy/obvod břicha.
  • Novorozenec má (postnatálně) nízkou porodní hmotnost, ale tělesná délka a obvod hlavy jsou přiměřené gestačnímu věku, nebo se odchylují méně než hmotnost.
  • Při porušené výživě plodu v posledních fázích těhotenství – např. při mikroplacentě nebo jiné poruše fetoplacentárního oběhu.
  • Úbytek podkožního tuku a svalstva, ztráta turgoru, snížení obsahu glykogenu v parenchymových orgánech.
  • Relativně dobrá prognóza růstu (v prvních měsících života rychle vyrostou a doženou tak své vrstevníky – tzv. catch-up růst) i psychomotorického vývoje[2]

Příčiny hypotrofie[edit | edit source]

Patofyziologie[edit | edit source]

Diagnostika[edit | edit source]

Klinický obraz[edit | edit source]

  • většina hypotrofů (hlavně těch donošených) je čilá, hladová a projevuje zvýšenou aktivitu
  • o starším gestačním věku nám napoví – bledá, suchá, akrálně se olupující kůže, úbytek podkožního tuku, snížený turgor kůže, vpadnuté bříško

Rizika hypotrofie[edit | edit source]

Terapie[edit | edit source]

  • Prenatálně: ukončení gravidity císařským řezem (vyšší riziko intrapartální hypoxie a aspirace mekonia).
  • Postnatálně:
    • prevence hypotermie (nedostatečné zásoby tuku);
    • prevence hypoglykemie;
    • prevence infekce (snížená humorální i buněčná imunita).

Následky[edit | edit source]

  • Vyšší morbidita a mortalita (poškození orgánů díky placentární insuficienci).
  • Vyšší četnost dlouhodobých zdravotních problémů.
  • Vyšší četnost poruch koordinace, lateralizace, horší prostorová představivost a dysgrafie.[2]
  • Dechové potíže, chronické plicní onemocnění.
  • Pozdější prořezávání zubů, hypoplázie skloviny.
  • Riziko rozvoje thrifty fenotypu – zvýšený příjem potravy, ukládání tuku a snížený výdej energie → obezita.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c d JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. s. 207-217. ISBN 978-80-204-2994-0.
  2. a b c PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. 34. ISBN 80-7262-283-8.