Hypovolemický stav

Dehydratace je hypovolemický stav s negativní bilancí vody (prakticky vždy spojena s hyponatremií). Projeví se sníženým turgorem kůže, suchostí a lepkavostí sliznic a seróz, tváře jsou vpadlé a nos ostře vystupuje – facies Hippocratica.

Hyperosmolární dehydratace[edit | edit source]

sérová koncentrace Na⁺ > 150 mmol/l
větší ztráta vody než solutů
vzniká buď při ztrátě hypoosmolární tekutiny: zvracení, průjmy, profúzní pocení, poruchy tvorby moči (polyurie při akutním selhání, osmotická diuréza, centrální/periferní diabetes insipidus) nebo při sníženém příjmu vody: neschopnost pití, komunikace, snížení pocitu žízně
reakcí je snížení osmolality ECT a přesunu vody z buněk (sníží se jejich objem), pocit žízně, zvyšuje se koncentrace plazmatických bílkovin

Izoosmolární dehydratace[edit | edit source]

sérová koncentrace Na⁺ 150–130 mmol/l
ztráta izoosmotické tekutiny
popáleniny, puknce ascitu, ztráta krve nebo plazmy, únik vody do třetího prostoru (paralytický ileus,...), předávkování diuretiky (pak dochází ke ztrátám K) těžké(!) průjmy
důsledkem je snížení efektivního cirkulačního objemu krve (tekutina nepřechází z buněk) – tachykardie, periferní vazokonstrikce, zvýšení HTK, aktivace ADH a RAAS, koncertovaná moč (bez Na⁺)

Hypoosmolární dehydratace[edit | edit source]

sérová koncentrace Na⁺ < 130 mmol/l
větší ztráta solutů než vody
endokrinní poruchy (nedostatek mineralokortikoidů), nedostatek solí v potravě, nefritida se ztrátou solí, osmotická diuréza, předávkování diuretiky, Bartterův syndrom (hypochlorémická alkalóza s hypokalémií)
důsledkem je přesun vody do buněk (zvýšení jejich objemu)