Akutní selhání ledvin
Akutní selhání ledvin (AKS, AKI - Akute Kidney Injury) je charakterizováno jako náhle vzniklé, potenciálně reverzibilní snížení schopnosti ledvin vylučovat z organismu zplodiny metabolismu (dusíkaté a kyselé katabolity), jehož následkem vzniká hyperazotemie s poruchou vnitřního prostředí, někdy dokonce s uremickým syndromem. Uremický syndrom charakterizuje anorexie, nauzea, zvracení, průjmy, známky hemoragické diatézy, polyneuritida, psychické změny až uremické kóma.
Etiopatogeneze[edit | edit source]
Příčiny renálního selhání mohou být prerenální, renální či postrenální. ASL má poměrně vysokou morbiditu a mortalitu. Z různých příčin dochází ke snížení průtoku krve ledvinami a tedy k poklesu glomerulární filtrace (GF). Mezi tyto příčiny patří:
- Prerenální selhání
porucha prokrvení ledvin vede k poklesu glomerulární filtrace, ale glomerulární i tubulární funkce jsou zachovalé;
- Vlastní renální selhání
onemocnění glomerulů, tubulů a intersticia spojené s uvolněním látek způsobujících vazokonstrikci aferentních arteriol;
- Postobstrukční renální (postrenální) selhání
způsobeno nejprve nárůstem tubulárního tlaku a s tím spojeným poklesem glomerulárního filtračního tlaku, následně dochází k vyrovnání těchto tlaků a přetrvávání snížené GF je způsobeno vazokonstrikcí aferentní arterioly.[1]
Klasifikace[edit | edit source]
K dispozici je několik klasifikací akutního renálního selhání.
Stupeň akutního selhání na podkladě odchylky sérového kreatininu, glomerulární filtrace (GF) a množství moči ve vztahu k jejich výchozím hodnotám hodnotí klasifikace RIFLE.
Vzhledem k často nedostupným výchozím hodnotám sérového kreatininu a glomerulární filtrace (GF) se doporučuje odhadnout úroveň GF/1,73m2 např. pomocí vzorce dle Cockcrofta a Gaulta a případný pokles GF by měl být posouzen vzhledem ke stanovenému dolnímu limitu normy 1,2 ml/s/1,73 m2.
Výpočet GF dle Cockcroft-Gaultovy rovnice:[edit | edit source]
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle GF (ml/s) = \frac {(140–věk)\cdot(hmotnost-kg)\cdot(0,85-u;žen)} {48,9 \cdot {\text sérový;kreatinin;μmol/l}} }
Souhrnné video[edit | edit source]
Prerenální akutní renální selhání[edit | edit source]
Při prerenáním akutním renálním selhání se reverzibilně snižuje glomerulární filtrace (GF), což je způsobené hypoperfuzí ledvin. Nutriční oběh není porušen a po úpravě průtoku dochází k rychlé normalizaci.
Etiopatogeneze[edit | edit source]
Deplece intravaskulárního objemu - krvácení, ztráty GIT a močí, pocení, sekvestrace tekutin do 3. prostoru, nedostatečná hydratace
- → aktivace renin-angiotenzin-aldosteronového systému, antidiuretického hormonu → retence Na+ a vody s udržením perfuze životně důležitých orgánů,
- angiotenzin II udržuje kontrakcí eferentní arterioly dostatečný tlak v glomerulu a glomerulární filtraci.
Snížený srdeční výdej - kardiogenní šok, městnavá srdeční slabost, perikarditis, plicní embolizace.
Systémová vasodilatace - anafylaxe, hypotenziva, sepse, vedlejší účinek léků.
Systémová nebo renální vasokonstrikce - anestézie, vysoké dávky dopaminu nebo β-adrenergních agonistů, hepatorenální syndrom.
Hyperviskózní syndrom - myelom, makroglobulinemie.
Klinický obraz[edit | edit source]
Mezi příznaky akutního selhání ledvin řadíme žízeň, pokles hmotnosti, oligourii (x anurii), ortostatickou hypotenzi, tachykardii, suchou kůži, pokles kožního turgoru a snížení náplně krčních žil.
Diagnostika[edit | edit source]
Diagnostika akutního selhání ledvin probíhá dvěma způsoby - laboratorním vyšetřením a monitorací.
Laboratorní vyšetření: hemokoncentrace (zvýšení albuminu a hematokritu); vzestup urey v diskrepanci s kreatininem; specifická hmotnost moče > 1030; osmolalita moči > 500 mosm/kg; U-Na < 20 mmol/l; exkreční frakce Na+ < 1 % → odlišení od renální formy; močový sediment chudý.
Monitorace: nízký centrální žilní tlak - srdeční výdej nebo tlak v zaklínění.
Terapie[edit | edit source]
Léčbou je rychlá a agresivní hydratace do doby, než je diuréza kolem 60–120 ml/hod., v případě jiné příčiny než je volumová deplece → léčba vyvolávajícího onemocnění.
Akutní parenchymatózní renální selhání[edit | edit source]
Akutní parenchymatózní renální selhání neboli akutní tubulární nekróza je přímé poškození parenchymu ledvin, nejčastěji ischemické nebo toxické. Většinou je akutní tubulární nekróza spojena s oligurií (diuréza < 500 ml/den), hnědavé válce v sedimentu.
Postrenální příčina akutního selhání ledvin[edit | edit source]
Etiologie[edit | edit source]
Mezi příčiny postrenálního akutního selhání ledvin patří oboustranná obstrukce močových cest (i jedna ledvina by dokázala dostatečně vylučovat dusíkaté látky), konkrementy, benigní hyperplázie prostaty (nejčastější), tumor (u žen útlak karcinomem krčku dělohy), ligatura ureteru, hematom, krevní koagula a reflexní anurie.
Patogeneze[edit | edit source]
Vzniklá obstrukce vyvolá zvýšení tlaku nad překážkou a vede až k zástavě glomerulární filtrace.
Klinický obraz[edit | edit source]
Příznakem postrenálního akutního selhání ledvin je distenzní bolest nad symfýzou, někdy kolikovitá vystřelující do třísel a na vnitřní stranu stehna (obstrukce ureteru).
Ledvina na řezu
Akutní tubulární nekróza – histologický preparát
Terapie[edit | edit source]
Účinnou léčbou je odstranění příčiny obstrukce.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Akutní selhání ledvin — interaktivní algoritmus + test- Základní charakteristika akutního selhání ledvin, prof. MUDr. Miroslav Merta, CSc. Urologie pro Praxi, 2009;
Zdroj[edit | edit source]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 22. 4. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
- PAŘÍKOVÁ, Alena. Akutní poškození ledvin [přednáška k předmětu Interna - Nefrologie, obor Nefrologie, 1LF UK Univerzita Karlova]. Praha. 14.10.2015.
