Syndrom horní duté žíly

Z WikiSkript

Syndrom horní duté žíly (SVCS) vzniká jako následek omezení toku krve horní dutou žílou. Roční incidence není vyšší než 5/100 000, většinou jde o projev malignity, obvykle nádoru plic. Klinicky se obvykle projevuje jako otok obličeje, krku a horních končetin, často s viditelnou dilatací podkožních žil. Často je doprovázen i útlakem dalších orgánů mediastina a také může být obvykle doprovázen i dušností, kašlem.

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Syndrom je vyvolán snížením toku krve horní dutou žílou vznikající v mediastinu. Obvykle je příčinou vnější tlak na horní dutou žílu, může se ale jednat i o projev trombózy nebo o prorůstání nádoru stěnou cévy.

Obvyklé příčiny omezení toku krve:

Závažnost závisí na výšce postižení a na rychlosti rozvoje postižení. Postižení rozvíjející se pomalu dává dostatek prostoru pro tvorbu kolaterálního cévního řečiště a projevy jsou tak mírnější. Při postižení pod odstupem v. azygos jsou symptomy závažnější, protože je omezeno i případné kolaterální řečiště.

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

Syndrom horní duté žíly u pacienta s bronchogenním karcinomem – vlevo snímek pořízen ráno – vpravo večer

Charakteristickým projevem je otok obličeje, krku a horních končetin, obvykle doprovázený zřetelnou dilatací povrchových žil. Dále se může objevit otok kolem očí, překrvení až sufuze spojivek, bolesti na hrudi, bolesti hlavy, epistaxe, tinitus, synkopy, cyanóza a paréza hlasivek.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz je natolik charakteristický, že pro diagnostiku syndromu horní duté žíly zcela postačuje. Následně je ovšem nezbytné určit vyvolávající příčinu. K tomu slouží především zobrazovací metody, které mohou zachytit nádorovou masu. Při podezření na trombózu lze provést venografii.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Základem terapie je řešení vyvolávající příčiny. K symptomatické terapii se používají kortikoidy a diuretika. Předpokladem je, že tato terapie může zmenšit edém v okolí nádoru.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • STAŇKOVÁ, Y., Vašutová I. a Skičková J.. Syndrom horní duté žíly: definice, etiologie, fyziologie, symptomy, diagnostika a léčba. Vnitřní Lékařství [online]. 2007, roč. 53, no. 11, s. 1211-1214, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_07_11_13.pdf>. ISSN 1801–7592.