Interakce nealelních genů
K interakci nealelních genů dochází, když je jeden fenotypový znak podmíněn více geny. Interakce nealelních genů může měnit fenotypové štěpné poměry, které se projevují jako odchylky od Mendelem popsaných zákonitostí. Uvádíme několik příkladů interakcí nealelních genů. Principy nealelní interakce vysvětlujeme pomocí interakce mezi dvěma geny, které netvoří vazebnou skupinu. Každý gen se vyskytuje ve dvou alelních formách, které mají vztah úplné dominance a recesivity.
Duplicitní geny[edit | edit source]
Duplicitní působení je interakce, při které nejsou produkty interagujících genů kvalitativně odlišné. Alely těchto genů bývají značeny shodným písmenem (A/a); pro jednotlivé geny je pak používáno odlišné číselné označení (A1/a1; A2/a2).
Nekumulativní s dominancí[edit | edit source]
Každý z genotypů, ve kterém je alespoň jeden gen s dominantní alelou, vede k realizaci téhož fenotypového projevu. Fenotypově jsou odlišní pouze recesivní homozygoti v obou lokusech.
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 15 : 1
- Bc – F1 x P (a1a1a2a2): 3 : 1
gamety | A1A2 | A1a2 | a1A2 | a1a2 |
---|---|---|---|---|
A1A2 | A1A1A2A2 | A1A1A2a2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 |
A1a2 | A1A1A2a2 | A1A1a2a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 |
a1A2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 | a1a1A2A2 | a1a1A2a2 |
a1a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 | a1a1A2a2 | a1a1a2a2 |
Kumulativní s dominancí[edit | edit source]
Určitý fenotyp („maximální“) závisí na přítomnosti dominantní alely v obou interagujících genech (počet dominantních alel fenotypový projev neovlivňuje). Odlišný fenotypový projev („nižší“) se manifestuje za přítomnosti dominantní alely (jedné nebo obou) pouze v jednom z interagujících genů. A zcela jiný („třetí“) projev znaku vykazují recesivní homozygoti v obou genech. (Například A-B- černá srst, A-bb nebo aaB- hnědá srst, aabb světlá srst.)
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 9 : 6 : 1
- Bc – F1 x P (aabb): 1 : 2 : 1
gamety | A1A2 | A1a2 | a1A2 | a1a2 |
---|---|---|---|---|
A1A2 | A1A1A2A2 | A1A1A2a2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 |
A1a2 | A1A1A2a2 | A1A1a2a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 |
a1A2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 | a1a1A2A2 | a1a1A2a2 |
a1a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 | a1a1A2a2 | a1a1a2a2 |
Kumulativní bez dominance[edit | edit source]
Intenzita projevu závisí na celkovém počtu dominantních alel bez ohledu na jejich pořadí v zúčastněných lokusech.
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 1 : 4: 6 : 4 : 1
- Bc – F1 x P (aabb): 1 : 2 : 1
gamety | A1A2 | A1a2 | a1A2 | a1a2 |
---|---|---|---|---|
A1A2 | A1A1A2A2 | A1A1A2a2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 |
A1a2 | A1A1A2a2 | A1A1a2a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 |
a1A2 | A1a1A2A2 | A1a1A2a2 | a1a1A2A2 | a1a1A2a2 |
a1a2 | A1a1A2a2 | A1a1a2a2 | a1a1A2a2 | a1a1a2a2 |
Epistatické geny[edit | edit source]
Epistáze představuje hierarchické (nadřazené) působení určitého genotypu jednoho genu (lokusu) nad druhým genem. Epistatické geny potlačují projev druhého genu. Odlišné geny jsou označeny symboly: A a a, respektive B a b.
Recesivní epistáze[edit | edit source]
Recesivní homozygot v jednom lokusu (aa) potlačuje realizaci všech genotypů druhého lokusu. Podobným způsobem funguje například Bombajský fenotyp AB0 systému (recesivní homozygot bombajského fenotypu nemůže exprimovat AB0 systém – ten však není dialelní s úplnou dominancí, jako v tomto příkladu).
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 9 : 3 : 4
- Bc – F1 x P (aabb): 1 : 2 : 1
gamety | AB | Ab | aB | ab |
---|---|---|---|---|
AB | AABB | AABb | AaBB | AaBb |
Ab | AABb | AAbb | AaBb | Aabb |
aB | AaBB | AaBb | aaBB | aaBb |
ab | AaBb | Aabb | aaBb | aabb |
Dominantní epistáze[edit | edit source]
Dominantní alela jednoho genu (A) se uplatňuje v realizaci výsledného fenotypu bez ohledu na genotyp ve druhém lokusu.
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 12 : 3 : 1
- Bc – F1 x P (aabb): 2 : 1 : 1
gamety | AB | Ab | aB | ab |
---|---|---|---|---|
AB | AABB | AABb | AaBB | AaBb |
Ab | AABb | AAbb | AaBb | Aabb |
aB | AaBB | AaBb | aaBB | aaBb |
ab | AaBb | Aabb | aaBb | aabb |
Komplementace[edit | edit source]
Při komplementaci, neboli dvojnásobné recesivní epistázi, se musí oba geny doplnit a mít dominantní projev, aby vznikl odlišný fenotyp.
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 9 : 7
- Bc – F1 x P (aabb): 1 : 3
gamety | AB | Ab | aB | ab |
---|---|---|---|---|
AB | AABB | AABb | AaBB | AaBb |
Ab | AABb | AAbb | AaBb | Aabb |
aB | AaBB | AaBb | aaBB | aaBb |
ab | AaBb | Aabb | aaBb | aabb |
Inhibice[edit | edit source]
Při inhibici, neboli dominantně recesivní interakci, mají dominantní projev v jednom genu a recesivní projev ve druhém genu stejný fenotypový dopad, který je nadřazený fenotypům ostatním. Proto vzniká odlišný fenotyp pouze při opačné kombinaci genů, v prvním genu recesivní a druhém genu dominantní projev.
Fenotypové štěpné poměry:
- F2 generace: 13 : 3
- Bc – F1 x P (aabb): 3 : 1
gamety | AB | Ab | aB | ab |
---|---|---|---|---|
AB | AABB | AABb | AaBB | AaBb |
Ab | AABb | AAbb | AaBb | Aabb |
aB | AaBB | AaBb | aaBB | aaBb |
ab | AaBb | Aabb | aaBb | aabb |
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Doporučená literatura[edit | edit source]
- OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika (I.díl). 2. vydání. Praha : Karolinum, 2015. ISBN 9788024628356.