Intoxikace chlorovanými uhlovodíky a benzenem

 Podrobnější informace naleznete na stránce Organická rozpouštědla.
molekula benzenu
molekula tetrachlometanu
molekula chloroformu
Akutní projevy intoxikace chloroformem

Benzen

  • vysoká nebezpečnost → užívá se jen omezeně (výroba derivátů benzenu, farmakologický průmysl)
  • práce je za přísných hygienických opatření
  • zdroj: ropa, koksovny (při výrobě koksu)
  • letální dávka: 10–15 ml p.o.
  • metabolismus – je oxidován na benzepoxid (karcinogen), reaguje s DNA, cca 15 % se vylučuje nezměněno plícemi; v moči – fenol (je tam i bez expozice jako rozpadový produkt AMK), fenylmerkapturová kyselina, moč odebíráme koncem směny

Klinický obraz intoxikace

  1. akutní intoxikace – v popředí neurotoxické projevy
  2. dlouhodobá expozice – dominují účinky hematotoxické – leukopenie, trombocytopenie, anémie, pancytopénie, je zvýšená hladina chromozomálních aberací v periferních lymfocytech
    • po 10–20 letech může vzniknout AML nebo CML

Tetrachlormetan a chloroform

  • z 50 % se metabolizují játry, z 50 % se nezměněné vydechují
  • o metabolitech máme málo údajů

Akutní účinky

Centrálně nervové

  • excitace, dezorientace, závratě, opilost, nauzea, ospalost až bezvědomí

Hepatotoxicita

  • dominuje při perorální otravě, vznikají steatózy a nekrózy, hlavně u tetrachlormetanu
  • steatóza je dána poškozením endoplazmatického retikula, což vede k přerušení transportu lipidů
  • nekróza je podmíněna uvolněním lysozomálních enzymů působením volných radikálů
  • CCl4 se díky cytochromu P450 rozpadá na Cl− a trichlormetylový radikál, pak vzniká HCl a fosgen – to poškozuje
  • proto jsou alkoholici náchylnější (mají aktivnější cytochrom P450)
  • u chloroformu bývalo poškození pozorováno až při vysokých koncentracích

Nefrotoxicita

  • CCl4 poškozuje buňky tubulů, glomeruly poškozeny nejsou

Odkazy

Související články

Zdroj

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.


Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.