Cysty a abscesy jater

From WikiSkripta

(Redirected from Jaterní cysty)

Jaterní cysty[edit | edit source]

Játra s cystami způsobenými coccidiemi

Dělíme je na cysty kongenitální, (parenchymatózní, žlučové) a získané, (neoplazmatické a traumatické).

Kongenitální cysty[edit | edit source]

CT polycystóza jater

Vyskytují se buď solitárně nebo jako polycystóza.

Solitární[edit | edit source]

Jsou nejčastěji v pravém laloku, vznikají poruchou ve vývoji žlučovodů. Menší cysty sledujeme pomocí USG či CT, jen málokdy jsou symptomatické a téměř nerostou. Větší cysty je nezbytné chirurgicky odstranit – cystektomie a sutura. Každou odstraněnou cystu musíme histologicky vyšetřit, zda nejde o cystadenokarcinom.

Polycystóza[edit | edit source]

Kongenitální polycystóza se projeví u kojenců. Je často spojena s cystózou jiných orgánů (ledvin, pankreatu). Těžké formy jsou indikací k transplantaci.

Získané cysty[edit | edit source]

Mezi příčiny patří např. echinokokózy způsobené parazitem Echinococcus granulosus (velké cysty vyplněné tekutinou) nebo Echinococcus multilocularis (cysty tenkostěnné s okolní infiltrací). Vzniká tzv. echinokoková cysta.

Klinický obraz[edit | edit source]

Neurčité obtíže s pocitem plnosti nadbřišku, někdy hmatný tumor. Méně často je přítomen ikterus z tlaku na žlučovody, cholangitidy při fistulaci do žlučových cest, krvácení do GIT z tlaku na cévy.

Diagnostika[edit | edit source]

Využívá se USG, CT, sérologie, kožní testy a sledování eozinofilie. Při podezření na parazitární původ je kontraindikovaná punkce.

Terapie[edit | edit source]

Instilace 20% NaCl, 50% glukózy nebo 0,5% argentnitrátu (prevence šoku při rozlití obsahu cysty po peritoneu) a pak operačně odstraníme. Provádí se cystektomie a pericystektomie, popř. resekce s částí jater. Výkon je kryt mebendazolem. Recidivy hrozí při kontaminaci břišní dutiny.

Jaterní abscesy[edit | edit source]

Játra s abscesem způsobeným amébami

Jsou buď solitární (60 %) nebo mnohočetné (40 %). Nejčastěji jsou lokalizovány v pravém laloku. Mezi původce patří bakterie, améby nebo plísně.

Etiologie[edit | edit source]

Nejčastěji vznikají sekundárně jako následek operace, traumatu, cholangitidy nebo infekce pseudocysty, např. hematologickým rozsevem přes v. portae (při divertikulitidě, idiopatických zánětech tlustého střeva, apendicitidě a střevní perforací) nebo arteriálně při sepsi. Kultivačně prokazujeme E.coli, Klebsiella, Enterobakter, anaeroby (Bacteroides). Méně často vzniká jako kryptogenní absces, kdy dochází k přímému přestupu z okolí (nejčastěji ze žlučníku). V poslední době přibývá abscesů po provedených endoskopiích žlučových cest.

Klinický obraz[edit | edit source]

Vysoké teploty bývají u bakteriálních abscesů, u mykotických nikoli. Tlaková bolest v nadbřišku, nevolnost, pocit nemoci, frenikový příznak.

CT – absces jater před drenáží
CT – absces jater po drenáži

Vyšetření[edit | edit source]

  • palpačně – plnost a citlivost v pravém epigastriu
  • RTG – vysoký stav bránice, stejnostranný fluidothorax
  • potvrzení diagnózy – USG, CT, cílená punkce
  • v KO – leukocytóza, anémie, zvýšení ALP, hyperalbuminémie
  • hemokultura nemusí být pozitivní!

Terapie[edit | edit source]

Abscesy je třeba drénovat a to buď punkčně pod USG či CT kontrolou nebo otevřeně. Dutinu odsáváme a vyplachujeme roztoky antibiotik. Antibiotika podáváme i celkově.

Prognóza[edit | edit source]

U solitárních je dobrá. Multilokulární mohou být vyléčitelné.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.

Zdroj[edit | edit source]