Kardioplegie

Z WikiSkript

Kardioplegie je plánované, dočasné zastavení srdeční činnosti použitím kardioplegického roztoku během kardiochirurgického výkonu.

Při většině kardiochirurgických zákroků prováděných v mimotělním oběhu je nutné naložit svorku na vzestupnou aortu, čímž ale dochází k přerušení průtoku krve koronárními tepnami s rizikem ischemického poškození myokardu.

Hypotermická kardioplegie je nejčastěji používanou peroperační (operace v mimotělním oběhu) metodou ochrany myokardu před ischémií. Kardioplegická zástava umožňuje operovat v klidném a bezkrevném operačním poli a významně snižuje spotřebu kyslíku.[1] Jejím principem je aplikace 500–1500 ml (10 ml/kg) kardioplegického roztoku o teplotě 4–10 °C během 1–2 minut, který v důsledku suprafyziologické koncentrace kalia vyvolá asystolii v diastole a zchlazení myokardu na 8–10 °C (hyperkalémie znemožní repolarizaci membrán kardiomyocytů, kardiomyocyty zůstávají depolarizované, srdce je zastaveno v diastole).[1][2]

Kardioplegický roztok lze aplikovat:[3]

  1. do zasvorkované ascendentní aorty, ústí koronárních tepen, ev. ústí aortokoronárních bypassů – antegrádní kardioplegie;
  2. kanylou přes pravou síň do sinus coronarius – retrográdní kardioplegie;
  3. antegrádně i retrográdně.


Podle druhu kardioplegického roztoku rozlišujeme:

  • krystaloidní hypotermickou kardioplegii (krystaloidní kardioplegický roztok) – aplikuje se vždy studený roztok;
  • krevní kardioplegii (okysličená krev obohacená kardioplegickým roztokem) – krev lze aplikovat studenou i teplou („warm heart surgery“).[2]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b WAGNER, Robert. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1920-7.
  2. a b PAFKO, Pavel, et al. Základy speciální chirurgie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-402-7.
  3. ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-260-9.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0523-6.
  • ŠPUNDA, Rudolf. Chlopenní vady, vrozené srdeční vady [přednáška k předmětu Předstátnicová stáž z chirurgie, obor všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 2012.