Katarální bronchopneumonie (preparát)

Přehledné zobrazení

Zvětšení

Detail

---

Katarální bronchopneumonie je povrchový zánět plic.

Histologie

 Podrobnější informace naleznete na stránce Plíce (preparát).

Příčina

Bronchopneumonie je mnohem častější než lobární (krupózní, fibrinózní) pneumonie. Začíná v dolních dýchacích cestách (jako bronchitis, bronchiolitis), z nichž přestupuje na plicní sklípky, což má za následek ložiskové (lalůčkové) postižení parenchymu. Vyvolavatelem jsou nejrůznější mikroorganizmy, nejčastěji streptokoky, stafylokoky, hemofily, pseudomonády a klebsiely. Zpravidla je nejvíce vyjádřena v dorzálních částech dolních plicních laloků (v důsledku hypostázy).

Makroskopie

Plíce jsou překrvené, prosáklé, se šedožlutými či šedočervenými ložisky. Po stlačení mohou vytékat kapičky hnisu.

Mikroskopie

Bronchy a alveoly jsou vyplněny edémovou eosinofilní tekutinou s neutrofilními leukocyty s různě výraznou příměsí fibrinu. Alveolární septa jsou překrvená, s leukostázou. Na rozdíl od lobární pneumonie jde o multifokální proces s nepravidelnou infiltrací (střídají se alveoly vzdušné, lehce infiltrované až zcela vyplněné leukocyty); v centrech zánětlivých uzlíků jsou bronchioly či bronchy vyplněné leukocyty; menší příměs fibrinu.

Výskyt

Nejčastější plicní infekční onemocnění. Častěji se vyskytují ve stáří, u dětí do 5 let, u kuřáků. Zvýšené riziko je u pacientů s chronickým onemocněním respiračního a kardiálního traktu (městnavé srdeční selhávání), u diabetiků, u nemocných s cerebrovaskulárním onemocněním a u nemocných s narušenou imunitou a malignitami.

Komplikace

Pleuritida (fibrinózní, hnisavá), empyém hrudníku, abscesy plic, karnifikace (nedokonalé vyhojení – namísto rezoluce, tj. rozpuštění a vstřebání zánětlivého exsudátu, dojde k jeho organizaci granulační tkání, následně k vazivovému zániku alveolů a fibróze plic), pyémie, sepse.

Odkazy

Související články

• Pneumonie
• Pleuritida

Externí odkazy

• Katarální bronchopneumonie - virtuální preparát

Použitá literatura

• POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.

• BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.