Kontuze a lacerace mozku

Z WikiSkript
Kontuze na CT snímku se subdurálním krvácením a frakturami

Kontuze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kontuze mozku je ložiskové pohmoždění tkáně způsobené nepenetrujícím traumatem mozkové tkáně. Obecné mechanismy vzniku poranění jsou translační nebo akcelerační. Vlastní působení na mozkovou tkáň se nazývá coup (v místě nárazu) a contre coup (na protilehlé straně, nárazem na kost). Vlastní ložisko (resp. mnohočetná ložiska) je tvořeno nekrotickou tkání s různým stupněm prokrvácení. Neurologická symptomatika je ložisková, závisí na místě postižení.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinický obraz je velmi pestrý. Příznaky často způsobeny perifokálním edémem. Od zcela asymptomatických forem po těžké kontuze projevující se hlubokým bezvědomím. Kontuze má sklon k expanzi, na CT obraze vidíme hyperdenzní ložisko s dynamickým vývojem. Ke zvětšování ložiska obvykle dochází až za několik dní po úraze. Vývoj je špatně předvídatelný, dosud příznivý průběh může být náhle komplikován expanzí kontuze nebo zhoršením okolního edému. Léze se hojí jizvou tvořenou glií nebo posttraumatickou pseudocystou. Terapie odpovídá antiedematózní léčbě.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pomocná vyšetření: CT (nutno zopakovat s odstupem 24–48 h), rtg lebky a krční páteře, vyšetření očního pozadí, EEG do 3 měsíců po úrazu k posouzení ložiskových změn

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hospitalizace na chirurgickém oddělení ev. na JIP, klid na lůžku, antiedematózní léčba (mannitol), nootropika, vitamín C, E, B-komplex, ev. rehabilitace.[1]

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dobrá, řadu měsíců však perzistuje kognitivní a psychosociální postižení.[1]

Lacerace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lacerace je těžké, devastující poranění, označované také jako rozhmoždění, potrhání, rvaní, roztržení měkkých tkání. Vzniká translačním či akceleračním mechanismem. Vzniká následkem penetrujících poranění mozku. Je preferována konzervativní terapie, zaměřená na prevenci a léčbu edému mozku. Při nepříznivém vývoji (expanze, krvácení) se přistupuje k chirurgické resekci zhmožděné tkáně. U ložisek ve funkčně významných oblastech se prování dekompresivní kraniotomie.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ztráta vědomí trvající dny, týdny i měsíce;
  • dále jako u kontuze, ale výraznější.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Anamnéza (úraz hlavy, bezvědomí) + neurologický nález.

Pomocná vyšetření:

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hospitalizace na chirurgickém oddělení, event. na JIP, klid na lůžku, antiedematózní léčba (mannitol), nootropika, vitamín C, E, B-komplex, event. rehabilitace.[1]

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Špatná, v případě přežití bývá perzistence různého stupně fyzického a psychického deficitu.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. s. 37-38. ISBN 80-7345-072-0.