Kreatin

Z WikiSkript
Změněno.png
Vzorec kreatinu
Vzorec kreatinfosfátu
Vzorec kreatininu

Kreatin (N-methylguanidinoctová kyselina), creatine, je dusíkatá sloučenina, která se nachází hlavně v kosterní svalovině. Je tvořen v ledvinách a v játrech z aminokyselin glycinu a argininu s následně metylován. Syntéza probíhá ve dvou fázích:

  1.  V ledvinách: enzym transaminidasa přenáší guanidinovou skupinu argininu na glycin a vzniká guanidinacetát.
  2.  V játrech: methylace guanidinacetátu na kreatin, jako koenzym v této reakci je S-adenosylmethionin.
Syntéza kreatinu

Je-li v kosterním svalu dostatečné množství ATP, je kreatin fosforylován za vzniku kreatinfosfátu pomocí enzymu kreatinkinázy, který pak slouží jako rychle dostupný zdroj energie (obsahuje makroergní fosfátovou vazbu). Bezprostředně po zahájení kontrakce, kdy sval spotřebuje zásoby ATP, je makroergní fosfát z kreatinfosfátu přenesen na ADP, čímž vznikne ATP a kreatin. Zásoby energie uložené v kreatinfosfátu pokryjí potřebu energie pracujícího svalu na dobu asi prvních 10 sekund. Kreatin a kreatinfosfát jsou nestabilní molekuly, které se spontánní cyklizací přeměňují neenzymaticky na kreatinin ve svalech. Kreatinin se nemůže již fosforylovat a přechází do krve a později je vylučován močí.

Referenční hodnota v krevní plasmě: 0,06–0,10 mmol/l

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-2977-0.
  • MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.