Leptomeningitis purulenta (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail

Leptomeningitis purulenta neboli hnisavá meningitida je hnisavý zánět měkkých plen mozkových.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Mozkové a míšní obaly vytvářejí zevní vrstvu pachymeninx (duru mater) z tuhého fibrozního vaziva a vnitřní jemnou leptomeninx, která je složena z arachnoidey oddělené od dury epiteloidními buňkami (arachnotelem). Pod nimi je systém kolagenních trámců přemosťujících subarachnoideální prostor vystlaný endoteloidními buňkami a vyplněný likvorem. Bezprostředně k povrchu mozkového a míšního parenchymu přiléhá další leptomeningeální vrstva – bohatě vaskularizovaná pia mater.

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Je bakteriální, etiologie závisí na věku pacienta: Novorozenci - Escherichia coli, Streptococcus agalacticae, pacienti mezi 3.m a 3.r - Haemophilus influenzae, děti a mladí dospělí - Neisseria meningitidis (meningokok), starší - Streptococcus pneumoniae (pneumokok), pyogenní streptokoky, a jakýkoli věk Listeria monocytogenes (většinou ale novorozenci a imunokompromitovaní). Infekce může do leptomeningeálních prostor vniknout cestou hematogenní, průnikem hnisání ze středouší (tzv. otogenní meningitida) nebo při porušení lebního krytu traumatem.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Měkké pleny jsou zkalené, prostoupené hnisem (žlutozený exsudát) a jejich jsou cévy překrvené. Zejména v rýhách mezi závity je patrné různě velké nahromadění hnisavého exsudátu. Celý mozek je zvětšený, edematózní. Mozkomíšní mok je hnisavě zkalený.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

V subarachnoidálním prostoru jsou neutrofilními granulocyty a fibrin. Zánět se může šířit hlouběji do mozkového parenchymu (meningoencephalitis). Meningeální cévy jsou překrvené.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • Při zánětlivém postižení cév může dojít k jejich obliteraci tromby a následně vznikají korové infarkty.
  • Organizací exsudátu v komorovém systému mozku může vzniknout hydrocefalus.
  • Po arachnoideálních srůstech vznikají subarachnoideální cysty.
  • Zánětlivé postižení mozkových nervů a míšních kořenů způsobuje částečnou demyelinizaci.
  • Po zhojení jsou měkké pleny často vazivově ztluštělé.
  • CAVE!!! Zejména při meningokokové etiologii je velmi závažnou komplikací Waterhouseův-Friderichsenův syndrom.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.


  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.