Leptospiróza

Z WikiSkript
Krysí žloutenka
Leptospirosis
Leptospiróza
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu
Původce Leptospira interrogans
Přenos průnikem poranění v kůži, požití infikované vody nebo potravy, kontakt se zvířetem
Inkubační doba 6 – 20 dnů
Klinický obraz ikterická f.: Weilův syndrom, selhání ledvin; anikterická f.: častější, podobá se chřipce
Diagnostika epidemiologická anamnéza, klinický obraz, průkaz specifických protilátek, mikroskopie v zástinu
Léčba symptomaticky; těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D007922
MedlinePlus 001376



Leptospiróza je infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Leptospira interrogans. Jedná se o antropozoonózu.

Původce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Leptospiry patří do čeledi Spirochety. Jsou to dlouhé, pohyblivé, striktně aerobní, spirálovité bakterie. Špatně se barví, můžeme je však pozorovat v zástinu. V patogenitě uplatňují hemolysin, stěnový lipopolysacharid nebo fosfolipasy. Jsou rozšířeny v přírodě a osidlují také množství zvířat, někteří je vylučují močí.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K infekci nejčastěji dochází požitím infikované vody nebo potravy, ale člověk se může nakazit i kontaktem se zvířetem nebo např. průnikem poraněním v kůži. Infekční dávka je malá, někdy stačí jen několik jednotlivých bakterií. Inkubační doba je cca 6–20 dnů.

V České republice se leptospiróza objevuje především po povodních.

CAVE!!! Onemocnění podléhá hlášení.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Průběh onemocnění se liší podle povahy infekčního kmene. Rozlišujeme formu ikterickou a anikterickou.

Ikterická forma
  • průběh pod obrazem Weilova syndromu – žloutenka, poškození ledvin, meningeální syndrom a krvácivost;
  • žloutenka pomerančová, myalgie, bolesti hlavy;
  • nápadný nepoměr mezi vysokou hladinou bilirubinu a relativně nízkým ALT;
  • pacient spíš ohrožen selháním ledvin a krvácením.
Anikterická forma
  • častější, podobá se chřipce nebo sezónní meningitidě, má lehčí průběh;
  • nacházíme známky poškození jater a ledvin;
  • zhojí se bez následků.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Na základě epidemiologické anamnézy, příznačné klinické projevy;
  • specifické Ig v séru;
  • mikroskopie v zástinu.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.