Leptospiróza
Krysí žloutenka | |
Leptospirosis | |
Leptospiróza | |
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu | |
Původce | Leptospira interrogans |
---|---|
Přenos | průnikem poranění v kůži, požití infikované vody nebo potravy, kontakt se zvířetem |
Inkubační doba | 6 – 20 dnů |
Klinický obraz | ikterická f.: Weilův syndrom, selhání ledvin; anikterická f.: častější, podobá se chřipce |
Diagnostika | epidemiologická anamnéza, klinický obraz, průkaz specifických protilátek, mikroskopie v zástinu |
Léčba | symptomaticky; těžší průběhy penicilin nebo ampicilin; |
Klasifikace a odkazy | |
MeSH ID | D007922 |
MedlinePlus | 001376 |
Leptospiróza je infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Leptospira interrogans. Jedná se o antropozoonózu.
Původce[edit | edit source]
Leptospiry patří do čeledi Spirochety. Jsou to dlouhé, pohyblivé, striktně aerobní, spirálovité bakterie. Špatně se barví, můžeme je však pozorovat v zástinu. V patogenitě uplatňují hemolysin, stěnový lipopolysacharid nebo fosfolipasy. Jsou rozšířeny v přírodě a osidlují také množství zvířat, někteří je vylučují močí.
Epidemiologie[edit | edit source]
K infekci nejčastěji dochází požitím infikované vody nebo potravy, ale člověk se může nakazit i kontaktem se zvířetem nebo např. průnikem poraněním v kůži. Infekční dávka je malá, někdy stačí jen několik jednotlivých bakterií. Inkubační doba je cca 6–20 dnů.
V České republice se leptospiróza objevuje především po povodních.
Klinický obraz[edit | edit source]
Průběh onemocnění se liší podle povahy infekčního kmene. Rozlišujeme formu ikterickou a anikterickou.
- Ikterická forma
- průběh pod obrazem Weilova syndromu – žloutenka, poškození ledvin, meningeální syndrom a krvácivost;
- žloutenka pomerančová, myalgie, bolesti hlavy;
- nápadný nepoměr mezi vysokou hladinou bilirubinu a relativně nízkým ALT;
- pacient spíš ohrožen selháním ledvin a krvácením.
- Anikterická forma
- častější, podobá se chřipce nebo serozní meningitidě, má lehčí průběh;
- nacházíme známky poškození jater a ledvin;
- zhojí se bez následků.
Diagnóza[edit | edit source]
- Na základě epidemiologické anamnézy, příznačné klinické projevy;
- specifické Ig v séru;
- mikroskopie v zástinu.
Terapie[edit | edit source]
- Anikterické formy jen symptomaticky;
- těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.