Spirochety

Z WikiSkript

Spirochety jsou kmen (phylum) jemných, spirálovitě stočených bakterií. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm[1]). Nebarví se příliš dobře běžnými bakteriologickými technikami.

Rozlišujeme následující rody spirochet:

  • Borrelia;
  • Leptospira;
  • Treponema.

Rod Borrelia[upravit | editovat zdroj]

Zástupci rodu Borellia jsou spirální, pohyblivé bakterie, které se obtížně kultivují na umělých kultivačních půdách. Dobře se barví anilinovými barvivy. Parazitují na člověku i zvířatech a jejich mezihostitelem jsou členovci.

Borrelia hermsii[upravit | editovat zdroj]

Borrelia hermsii je původcem recidivující horečky, jejímž mezihostitelem je klíště nebo veš.

Borrelia burgdorferi

Borrelia burgdorferi[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Borrelia burgdorferi.

Borrelia burgdorferi je dlouhá, spirálovitě stočená bakterie o velikosti 4–30 μm[1]. Vyvolává multiorgánové postižení – lymeskou borreliózu. Jejím přenašečem jsou infikovaná klíšťata. Vzhledem k tomu, že je mikroaerofilní, vyžaduje komplexní kultivační půdu (N-acetylglukosaminy, aminokyseliny, vitaminy, nukleotidy). Její generační doba je poměrně dlouhá, a to 12 hodin[1].

Borrelia recurrentis[upravit | editovat zdroj]

Borrelia recurrentis je až 30 μm dlouhá, do 5–10 nepravidelných závitů stočená[1] bakterie. Je původcem rekurentní horečky stejně jako Borrelia hermsii. Přenašečem jsou infikované vši. Ve chvíli, kdy se pomnoží v hostiteli, dochází k rozvoji horečky. Horečka po několika dnech odezní. Přibližně po 3–10 dnech[1] dochází k rekurenci (odtud pochází její název). Vhodným antibiotikem je tetracyklin.

Rod Leptospira[upravit | editovat zdroj]

Do rodu Leptospira patří spirální, pohyblivé bakterie, které se živí saprofyticky nebo paraziticky. Parazitují zejména na zvířatech, výjimečně nakazí člověka. Pokud k nákaze dojde, pak se to týká především osob pracujících se zvířaty (antropozoonóza).

Leptospira interrogans

Leptospira biflexa[upravit | editovat zdroj]

Leptospira biflexa jsou saprofytické bakterie žijící ve vlhké půdě.

Leptospira interrogans[upravit | editovat zdroj]

Leptospira interrogans je druh bakterií, který se šíří do všech tkání, poškozuje endotel, způsobuje hemoragie a ikterus. Je obligatorně aerobní. Bakteriologové uvažují o jejím rozdělení na 7 druhů[1], které by souvisely s klinickými jednotkami. Mezi faktory patogenity patří pravděpodobně bakteriální toxiny, cytotoxické faktory jako fosfolipázy apod. Leptospira icterohaemorrhagiae je původcem Weilovy choroby. Roste dobře v kulturách s bovinním albuminem. Generační doba je dlouhá. Trvá přibližně 7 až 16 hodin[1].

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Leptospiróza.
Postižení kůže tropickou frambézií

Rod Treponema[upravit | editovat zdroj]

Do rodu Treponema patří spirální pohyblivé bakterie, které měří 5–20 μm, a mají pravidelné závity[1]. Zahrnuje druhy pro člověka jak patogenní, tak nepatogenní (anaerobní druhy). Nepatogenní druhy se vyskytují například v dutině ústní a mohou vyvolat "falešný poplach" právě kvůli jejich antigenní příbuznosti s patogenními. Má velmi dlouhou kultivační dobu v rozsahu 10 až 30hodin (nejdelší z kmene spirochet)[1].

Treponema pertenue[upravit | editovat zdroj]

Treponema pertenue je původcem tropické frambézie. Její charakteristikou je obtížné odlišení od Treponemy pallidum a citlivost na léčbu penicilinem.

Treponema carateum[upravit | editovat zdroj]

Treponema pallidum

Treponema carateum se vyskytuje převážně v Americe a způsobuje chronické onemocnění kůže zvané pinta. Onemocnění se léčí penicilinem.

Treponema pallidum[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Treponema pallidum.

Treponema pallidum je tvarem i velikostí neodlišitelná od ostatních druhů. Způsobuje onemocnění zvané syfilis. Neroste ani v kultivačních médiích ani v kuřecích embryích, proto se pro kultivaci používá intratestikulární inokulace (varlat králíka). Je velmi citlivá na zevní vlivy.

Souhrnné video Leptospira[upravit | editovat zdroj]



Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.