Antropozoonózy

Antropozoonózy (též zoonózy) jsou infekční onemocnění, jejichž zdrojem je zvíře. Zvířata mohou a nemusí být zoonózou postižena, často jsou jen rezervoárem mikroorganismu.[1]
Terčem těchto infekcí se člověk může stát při pobytu v přírodě, stykem s nakaženým i uhynulým zvířetem nebo jeho částmi (kožešiny, výkaly). Rovněž domácí mazlíčci jsou významným zdrojem nákazy. Přenašeči mohou být například členovci (klíšťata, komáři, blechy, vši), savci, ptáci, ryby.
Přenos

Infekční agens se do kontaktu s člověkem dostává nejrůznějšími způsoby (krev sající hmyz, kontaminace potravin...). K přenosu dochází přímým kontaktem, polknutím, vdechnutím, prostřednictvím neživých médií (sapronózy) či živých vektorů.
- Brány vstupu
- kůže – přenos pouhým kontaktem nebo průnikem patogena do drobné oděrky,
- sliznice – nejčastěji dýcháním aerosolu patogena (respirační trakt) a kontaminací potravin (trávicí trakt),
- krví – krev sající hmyz může při sání krve vypouštět patogeny (Plasmodium ve slinách komárů rodu Anopheles),
- trauma – při hlubším poranění je patogen zanesen do rány (kousnutí u vztekliny).
Etiologie
Mezi etiologická agens řadíme viry, bakterie, parazity, plísně a priony.
Nejčastější zoonózy u nás:

- salmonelóza (Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium; špatně tepelně upravené maso nebo vejce),
- kampylobakterióza (Campylobacter jejuni; špatně tepelně upravená drůbež – grilovaná kuřata),
- yersinióza,
- toxoplazmóza (Toxoplasma gondii; pozření oocysty v kočičích výkalech, špatně tepelně upravené maso mezihostitele),
- tularémie (Francisella tularensis; komár, klíště, manipulace s infikovaným zajícem/králíkem, etc.),
- leptospiróza (pro člověka nebezpečné Leptospiry r. interrogans, Leptospira icterohaemorrhagiae; přenášena krysami, s jejich močí se dostává i do stojatých vod i do potravy, možnost nákazy od nemocných zvířat škrábnutím nebo pokousáním),
- listerióza,
- ornitóza,
- toxokaróza (Toxocara cati, Toxocara canis; potrava kontaminovaná výkaly kočky nebo psa),
- tenióza,
- erysipeloid,
- nemoc z kočičího škrábnutí (Bartonella henselae; škrábnutí infikovanou kočkou).
Mezi choroby přenášené členovci řadíme například:
- lymeskou boreliózu;
- klíšťovou encefalitidu;
- ehrlichiózu – 4x častější u mužů než u žen
- lidská granulocytární ehrlichióza (LGE) – (Anaplasma phagocytophila; přenašeč klíště)
- lidská monocytární ehrlichióza (LME) – (Anaplasma Chafeensis; přenašeč klíště)
- tularémii;
- leishmaniózu – formy kožní, mukokutánní, viscerální. Životní cyklus leishmanií probíhá mezi člověkem a komárem rodu Phlebotomus.
Brucelóza byla u nás (hlavně díky zlepšení hygieny chovů) zcela potlačena. Rovněž vzteklina u nás nebyla od r. 2002 prokázána.[2]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. 3. vydání. Praha : Triton, 2021. s. 277. ISBN 978-80-7553-976-2.
- ↑ CHALUPA, P. Zoonózy [online]. ©2005. Poslední revize 2006-01-30, [cit. 2009-12-16]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/zoopch1.htm>.

