Kampylobakterová enteritida
| Kampylobakterová enteritida | |
| Campylobacter enteritis | |
| Campylobacteriosis | |
 Kampylobakter | |
| Původce | Campylobacter jejuni |
|---|---|
| Přenos | alimentárně |
| Inkubační doba | 2-11 dnů |
| Klinický obraz | vzestup teploty a bolesti hlavy, bolesti břicha v pravém dolním kvadrantu, krvavé průjmy |
| Diagnostika | klinický obraz, pitevní nález |
| Léčba | hydratace, spasmolytika, antibiotika |
| Komplikace | reaktivní arthritida, Reiterův syndrom nebo erythema nodosum |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A04.5 |
| MeSH ID | D002169 |
| MedlinePlus | 000224 |
| Medscape | 213720 |
Campylobacterová enteritis neboli kampylobakterióza je celosvětově rozšířená zoonóza projevující se jako akutní průjmové onemocnění. Původcem je bakterie Campylobacter jejuni.
Epidemiologie a patogeneze
Jedná se o nejčastější bakteriální průjmové onemocnění v ČR.
Patogenní mikrob je na člověka přenášen přímo ze zvířat nebo nepřímo ze zvířecích produktů a vody. Nejčastější cesta šíření infekce je alimentární, tzn. požitím kontaminovaného nepasterizovaného mléka a výrobků z něj, vody a nedostatečně tepelně zpracovaného masa − hlavně drůbežího a hovězího (steaky, tatarské bifteky). Campylobacter proniká sliznicí jejuna, ilea a duodena a vyvolává enterokolitidu. Pokud mikrob pronikne do krevního oběhu, vzniká generalizované onemocnění. Faktory virulence jsou invaze (v membránách kampylobakterů je zakotven proteinový a lipopolysacharidový antigen) a enterotoxiny aktivující adenylátcyklázu.
Klinický obraz
Po uplynutí inkubační doby (2–11 dnů)[1]se objevují typické klinické příznaky – vzestup teploty a bolesti hlavy, po dalších 12–24 hodinách nastupují kolikovité bolesti břicha, často v pravém dolním kvadrantu (syndrom pravé jámy kyčelní) – mohou se jevit jako apendicitida, krvavé průjmy s příměsí leukocytů a hlenu a nausea. Většina nemocných nezvrací. Tyto příznaky obvykle trvají od dvou do šesti dnů. Hlavní komplikací je dehydratace. S odstupem několika dnů až týdnu může na imunopatologickém podkladě vzniknout reaktivní arthritida, Reiterův syndrom nebo erythema nodosum.
Terapie
Při mírném průběhu není třeba léčba, hlavní význam má hydratace, příp. náhrada ztrát minerálů. Při kolikovitých bolestech břicha lze podat spasmolytika. U imunodeficitních osob nebo při závažnějším průjmu a déletrvajících příznacích nemoci jsou vhodná antibiotika (makrolidy: erytromycin, azitromycin) a při systémovém onemocnění aminoglykosidy nebo ciprofloxacin, meropenem, imipenem… Zejména u dětí může mít velmi těžký průběh.[2][3]
Pro stabilizaci pomáhá dieta bez tuků a jednoduchých cukrů - mrkev, rýže...
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 189. ISBN 8024629321.
- ↑ KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 513-518. ISBN 978-0-8089-2325-1.
- ↑ http://www.szu.cz/tema/prevence/infekcni-nemoci
Zdroje
- BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1.vydání vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
- Centers for disease control and prevention. Campylobacter [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/nczved/divisions/dfbmd/diseases/campylobacter/
