Klíšťová encefalitida

Z WikiSkript


Klíšťová encefalitida
Tick-borne encephalitis (TBE)
Virus klíšťové encefalitidy
Virus klíšťové encefalitidy
Původce arbovirus
Rizikové faktory pohyb v oblasti s výskytem klíšťat
Přenos vektor (nejčastěji Ixodes ricinus)
Inkubační doba 3–28 dní[1]
Klinický obraz dle formy, typicky febrilie a neuropříznaky
Diagnostika epidemiologická anamnéza, detekce IgM
Léčba symptomatická
Komplikace pneumonie, myokarditida, parézy
Očkování ano (nutno přeočkovat)
Incidence v ČR 500 případů/rok [1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 A84.1
MeSH ID D004675
Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu

Klíšťová encefalitida je arbovirem způsobené onemocnění probíhající nejčastěji ve dvou fázích. Základem klinického obrazu jsou febrilní stavy a neurologické příznaky.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozšíření klíšťové encefalitidy (V ČR Eur-TBEV)

Klíšťová encefalitida je lokální sezónní neuroinfekce.[2]

  • Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) z čeledi Flaviviridae.
  • Rezervoár infekce: drobní hlodavci a větší lesní zvířata, ovce, kozy.
  • Přenos (vektor): sáním krve infikovanými nymfami či dospělci klíštěte obecného (Ixodes ricinus, virus je ve slinách klíšťat, proto stačí k přenosu krátká doba sání), promořenost klíšťat v endemických oblastech je až 1 %; vzácněji pitím mléka infikovaných koz a ovcí.
  • Inkubační doba: 3–28 dní.[1]

Hlášený výskyt klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2000–2009 je 500–1000 případů ročně, tzn. 5–10 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[3] V ČR je známa teprve od roku 1945 a výskyt je nejčastější v povodí Vltavy, Berounky a Sázavy, ve středních a jižních Čechách, nejčastěji od dubna do října.

Klinické příznaky a průběh[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Schéma průběhu onemocnění klíšťovou encefalitidou

Většina nákaz je inaparentních. Po 1–3 týdnech[1] inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:

1. fáze („chřipková“)virémie s bolestí hlavy a svalů, zvýšenou teplotou, únavou, stav se za několik dní zlepší. Následuje zdánlivé uzdravení ve formě afebrilního období (2–7 dní)[1]. Následně nastoupí 2. fáze.
2. fázemeningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavostkóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin; vysoké horečky, porucha spánku, zvracení, třesy.

Na základě převažujícího postižení můžeme encefalitidu rozdělit na formu:

  • inaparentní (pouze tvorba specifických protilátek);
  • abortivní (necharakteristické příznaky podobné chřipkovému onemocnění);
  • meningitická (aseptická meningitida);
  • encefalická (postižení šedé a bílé hmoty s neurologickými příznaky);
  • encefalomyelitická (postižení šedé, bílé hmoty a předních rohů míšních);
mohou u pacentů objevit chabé parézy, zejména pažního pletence, protože nejčastěji jsou procesem postiženy segmenty C5–7.
CAVE!!! bulbocervikální formy může dojít k selhání životně důležitých center a tedy ke smrti.


Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Důležitá je anamnéza dvoufázového průběhu – ověříme průkazem časných IgM v séru metodou ELISA, vzestup specifických protilátek (KFR, HIT).

Léčba a prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dosud je jen symptomatická (analgetika, antiemetika, antipyretika), důležitý je i klidový režim. Může se provést odlehčovací lumbální punkce (v CSF desítky až stovky lymfocytů, mírně vyšší bílkovina). Parézy léčíme podáváním vit. B a rehabilitací. Příznivě působí i antiedematózní léčba (manitol) a kortikoidy. Doporučuje se vyhýbat se slunci, delšímu sledování televize a vyšší duševní zátěži. Aktivní imunizace je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky). Je však třeba zvážit riziko postvakcinační encefalitidy. Prevencí je též ochrana před klíšťaty a pití pasterizovaného mléka (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, včetně mléka kravského.[4]).

Prognóza a následky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce. Přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů)[5] v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 341–342. ISBN 8024629321.
  2. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  3. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
  4. VERETA, LA, VZ SKOROBREKHA a SP NIKOLAEVA. The transmission of the tick-borne encephalitis virus via cow's milk [online]. ©1991. [cit. 2010-01-14]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888>.
  5. POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.