Encefalitida

From WikiSkripta

Encefalitida znamená zánět mozku, zapříčiněný především virovou infekcí. Může být však způsobena také bakteriemi, parazity, atd. V mnoha případech dochází k poškození nejen mozku, ale také mozkových plen, kdy vzniká tzv. meningoencefalitida. Encefalitidy jsou přenášené členovci, od jiného člověka a od savců.

Encefalitida se rozděluje na primární a sekundární.

Encefalitida primární[edit | edit source]

Je způsobena neurotropními viry. Ty jsou na člověka přenášené zvířaty. Dochází k poškození neuronů, infiltrují se plazmatické buňky a lymfocyty, mění se glie. V neuronech se často objevují typické intranukleární a cytoplazmatické inkluze.

Encefalitida sekundární[edit | edit source]

Postižení mozku se v tomto případě vyskytuje jako komplikace celkového základního onemocnění. Uplatňují se zde rovněž viry (např. enteroviry, herpesviry,…), dále rickettsie, paraziti (malárie, toxoplazmóza), bakterie a spirochety.

Virové encefalitidy[edit | edit source]

Při virové encefalitidě se objevuje několik typických znaků – edém, překrvení, perivaskulární manžetové infiltráty z makrofágů, plazmatických buněk, lymfocytů, různý stupeň poškození neuronů, dochází k tvorbě mikrogliových uzlíků.

Časté virové encefalitidy[edit | edit source]

Vzteklina − Negriho tělísko

Řadí se mezi primární záněty mozku. Je způsobená lyssavirem. Vzteklina je rozšířená po celém světě. Člověk se většinou nakazí po kousnutí nemocným zvířetem. Po 3 až 8 týdnech se rozvíjí klinické příznaky. V cytoplazmě některých neuronů se nacházejí Negriho tělíska. V periferii těchto tělísek byly prokázány viriony.

Nejčastěji způsobená polioviry. Pacient se většinou infikuje alimentárně. Vir se nejdříve replikuje ve sliznici orofaryngeální oblasti a střeva, dále se dostane do lymfatických cév a do krve. Virus se projevuje afinitou k motorické šedi CNS. Z toho největší změny vznikají na míše (v předních rozích míšních). V akutním případě může dojít k úmrtí v důsledku paralyzovaných respiračních svalů. V postižené oblasti se vyskytují perikapilární a difuzní zánětlivé infiltráty, neurony nekrotizují, poté dojde k neuronofagii a zmnožení glií. Při zániku motorických neuronů dochází k atrofii příslušných svalových skupin, končetiny se stávají nepohyblivé. Vedle mozku a míchy se někdy zánět objeví také ve svalech, myokardu a PNS.

Herpetická encefalitida

Infekčním agens je v tomto případě virus herpes simplex typu 1 a 2. Typicky se HSV 1 objevuje o dospělých a HSV 2 u novorozenců. HSV 1 je nejčastější příčinou vzniku encefalitidy v USA a u nás. Často je postižen temporální a frontální lalok, kde v popředí nálezů dominuje nekróza. Nekróza se jeví jako hemorragický infarkt. V okolí nekrózy se v jádrech neuronů a v gliích nachází oxyfilní inkluze z virionů. Stejně jako u dalších virových encefalitid se objevuje perivaskulární zánětlivý infiltrát.

K přenosu dochází infikovaným klíštětem (Ixodes ricinus). Výjimečně dojde k přenosu požitím infikovaného masa nebo mléka. Rezervoárem jsou malí hlodavci. U nás je klíšťová encefalitida častá infekce a většinou probíhá benigně. V klinice můžeme rozlišit tři formy: meningeální, meningoencefalitická, encefalomyelitická. Onemocnění často probíhá ve dvou fázích. Nejprve má pacient neurčité chřipkové příznaky, po několika dnech dojde ke zlepšení stavu – pacient si vytvoří ochranné protilátky a k postižení mozku nedojde. V horším případě (asi po 3−7 dnech od prvních příznaků) se potíže prohloubí, zvyšuje se bolest hlavy. Přítomné jsou perivaskulární mononukleární infiltráty v oblasti venul a kapilár a rovněž infiltrace v měkké pleně. Zanikají neurony, někdy dojde ke vzniku nekrózy. Změny mohou nastat jak v šedé, tak v bílé hmotě. Nejčastěji jsou v bazálních gangliích, mozečku, prodloužené míše a krční míše. V nejtěžších případech může nastat smrt. Asi u čtvrtiny nemocných může dojít k tzv. postencefalickému syndromu.

  • Encefalitida u AIDS – výskyt u poloviny lidí s AIDS. Encefalitidu způsobuje virus HIV a vyskytuje se v několika formách:
    • aseptická meningitida
    • subakutní encefalitida
    • vakuolární myelopatie – vakuolizace myelinových pochev
    • oportunní infekce
  • Cytomegalovirová infekce se objevuje u novorozenců a u lidí s imunosupresí. Postihuje kteroukoliv část míchy a mozku. Virus v mnoha případech infikuje ependym.

Vzácné virové encefalitidy[edit | edit source]

  • Akutní diseminovaná ecefalomyelitida (nazývaná také akutní diseminovaná leukoencefalitida)

Tato infekce může vzniknout po očkování proti neštovicím a při vakcinaci proti vzteklině. Je to vlastně hypersenzitivní reakce zprostředkovaná T-lymfocyty. Postihuje bílou hmotu.

Pomalé virové encefalitidy[edit | edit source]

Jak z názvu vyplývá, tyto encefalitidy jsou způsobeny pomalými viry, které mají velmi dlouhé období latence. Do této kategorie je řazena:

  • subakutní sklerotizující panencefalitida
    • Vyskytuje se u dětí a mladistvých za několik let po prodělaných spalničkách. Vede ke smrti během několika měsíců až dvou let, za progresivně se zhoršujícího obrazu chronické meningoencefalitidy. Nejprve nastane porucha psychiky, poté ztráta volních pohybů, demence, decerebrační rigidita. Při prolongovaném průběhu vznikne postupná atrofie, konzistence mozku je tuhá a komory rozšířené.
  • progresivní multifokální encefalopatie
  • progresivní zarděnková panencefalitida

Rickettsiové encefalitidy[edit | edit source]

Původcem tohoto onemocnění je Rickettsia prowazeki, která je přenášena vší. V tomto případě je encefalitida součástí celkové infekce. Rickettsia napadne endotelie a pomnoží se v cytoplazmě. Endotelie začnou nekrotizovat, lumen kapiláry je uzavřeno trombem. Tvoří se typické perikapilární uzlíky v oblasti kapilár. Nejčastěji bývá zasažena oblongata, pons, bazální ganglia a hluboká vrstva kůry.

Mykotické encefalitidy[edit | edit source]

Encefalitidy tohoto původu se vyskytují výhradně u pacientů s imunodeficiencí. Hlavní mykózou je Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Aspergillus fumigatus. Vznikající trombózy vedou k infarktům, tvoří se granulomy a abscesy.

Encefalopatie způsobené priony[edit | edit source]

Jsou charakteristická nálezem spongiformní vakuolizace neuronů. Změny vedou k zániku neuronů a ke zmnožení mikroglií a astrocytů. Co se týče kliniky, dominuje progresivní demence, která je spojená s pyramidovými a extrapyramidovými změnami.

  • Subakutní spongiformní ecefalopatie Jakobova-Creutzfeldtova (JCD)

Vzácné onemocnění objevující se u dospělých lidí. Dominuje organický psychosyndrom s parézami a demencí. Produkují se patologické priony v neuronech. Tyto priony buňka neumí metabolizovat, hromadí se v ní a následně dojde k jejímu poškození. Tato infekce je přenosná na jiné jedince. Varianta Jakobovy-Creutzfeldtovy nemoci postihuje mladé lidi. Tvoří se kortikální plaky připomínající Alzheimerovy drúzy.

  • Kuru

Vyskytuje se u domorodců na Papui-Nové Guinei. Její průběh trvá několik let a končí demencí. V přenosu tohoto onemocnění hrál hlavní roli dřívější kanibalismus.

Encefalitidy mohou mít také nejasnou etiologii. Řadíme sem Reyeův syndrom. To je akutní encefalopatie vznikající u dětí (od 6 týdnů do 16 let). Infekce se sdružuje s těžkou steatózou jater. U vyléčené osoby mohou přetrvávat znaky poškození mozku. Můžeme naleznout edém na mozku bez zánětlivých změn.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. ISBN 978-80-7262-494-2.
  • MAČÁK, Jiří. Obecná patologie. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, 2004. 345 s. ISBN 80-244-0436-2.