Meningitida (pediatrie)
Z WikiSkript
Meningitida je zánět leptomeninx (arachnoidea a pia mater) vyvolaný zejména bakteriemi, viry, plísněmi, prvoky nebo parazity. Asi 60 % všech meningitid se vyskytuje v dětském věku. Nejvyšší incidence je v prvních 2 letech života.[1]
Bakteriální meningitida[upravit | editovat zdroj]
- Etiologie
- Do 6 týdnů věku: β-hemolytický streptokok skupiny B (GBS) a E. coli, vzácněji listerie, stafylokoky a klebsiely.
- Od 7 týdnů věku: Haemophilus influenzae typ b, Neisseria meningitidis a Streptococcus pneumoniae.
- Patogeneze
- Novorozenci: sepse, bakteriemie.
- Malé děti: hematogenní rozsev infekce z nosohltanu.
- Sekundární meningitidy – přestupem infekce z paranazálních dutin, středního ucha, mastoidů; při otevřených mozkolebečních poraněních a přestupem pneumokoků do likvorového prostoru.
- Klinický obraz
- Do 6 týdnů: nespecifické projevy, většinou náhlá porucha dýchání, dále světle šedý kolorit kůže, potíže s krmením, zvracení, pronikavý pláč, napjatá fontanela, opistotonus, zvýšená citlivost na dotyk, hyperexcitabilita, poruchy vědomí, křeče.
- Od 6 týdnů věku: především horečka a zvracení, vyklenutí fontanely, neklid nebo letargie, apatie, zvýšená citlivost na dotyk, křeče.
- Po 1. roce věku: dominuje horečka a bolest hlavy, ztuhlost šíje, zvracení, porucha vědomí, křeče.
- Příznak Brudzinského: pasivní ohnutí krku vede k ohnutí kyčelních a kolenních kloubů.
- Příznak Kerniga: pasivní napnutí kolenních kloubů při ohnutých kyčlích je bolestivé a je provázeno silným reflektorickým odporem.
- Komplikace
- Akutní hydrocefalus, subdurální hygrom, zánětlivé cévní uzávěry, trombózy žilních sinů, kortikální defekty, SIADH, Waterhouseův-Friderichsenův syndrom.
- Pozdní následky: psychomotorická retardace, porucha sluchu, obrny mozkových nervů, epilepsie, hydrocefalus.
- Diagnostika
- Lumbální punkce – cytologické a biochemické vyšetření mozkomíšního moku, kultivace, elektroforéza nebo latexaglutinační vyšetření k průkazu antigenu, PCR.
- Počet buněk > 1000/μl, podíl granulocytů > 70 %, bílkovina > 1 g/l, glukóza < 1,7 mmol/l, laktát > 4,5 mmol/l, poměr koncentrace glukózy v likvoru a v krvi: < 0,4.
- Vyšetření krve – leukocytóza s posunem doleva nebo leukopenie, zvýšený CRP, někdy trombocytopenie; hemokultura.
- Terapie
- Časné zahájení empirické antibiotické terapie
- novorozenci a kojenci: cefalosporiny, ampicilin a aminoglykosid i.v. (minimálně 14 dní);
- starší děti: cefotaxim i.v. (minimálně 7 dní), dexamethason (snižuje výskyt sluchových vad).
- Prognóza
- Nejhorší prognózu má pneumokoková meningitida (letalita 6–20 %).[1]

Virová meningitida[upravit | editovat zdroj]
U novorozenců a kojenců vzácně, častěji v pozdním dětském věku a mladé dospělosti.
- Etiologie
- Echoviry, coxsackieviry (enteroviry), virus příušnic.
- Méně často adenoviry, parainfluenzae, virus klíšťové meningoencefalitidy, virus lymfocytové choriomeningitidy.
- Klinický obraz
- Náhlý začátek, horečka, zvracení, bolesti hlavy, pozitivní meningeální jevy.
- Diagnostika
- Lumbální punkce:
- počet buněk 11–500/μl, podíl mononukleárů > 70 %, bílkovina < 1 g/l, glukóza normální.
- Sérologické testy na enteroviry, příušnice, KME a boreliózu.
- Izolace viru z likvoru, stolice, výplachu z hltanu.
- Terapie
- Symptomatická, tekutiny, klid na lůžku.
- Prognóza
- Velmi dobrá.[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Meningitida • Meningeální syndrom
- Virová meningitida • Serózní meningitidy a meningoencefalitidy • Herpetická meningoencefalitida
- Hnisavá meningitida (infekce) • Hnisavá meningitida (pediatrie) • Hemofilová meningitida • Tuberkulózní meningitida
- Infekční onemocnění mozku • Neuroinfekce, záněty CNS/PGS • Encefalitida
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 155-157. ISBN 978-80-247-2525-3.