Tuberkulózní meningitida

Z WikiSkript

Tuberkulóza (tbc) postihuje mozek u 1 % pacientů[1]. Maximum chorobných změn je v cisternách a plenách baze mozku – proto bazilární meningitis.

  • průběh subakutní
  • vždy sekundární postižení
  • ztluštění mening, exsudát, vaskulitida
Mycobacterium tuberculosis v elektronovém mikroskopu

Etiologie a patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mycobacterium tuberculosis (Kochův bacil) či Mycobacterium bovis proniká hematogenně do CNS, kde tvoří opouzdřená ložiska. Bakteriémie patří u dětí k primární plicní tbc. Dospělí onemocní i léta po primoinfekci, často z ložiska lokalizovaného v uzlině či obratli. Dochází k uvolňování mykobakteria z opouzdřených ložisek a šíření infekce subarachnoidálně a do bazálních cisteren, přímo do tkáně mozku či míchy nebo do plexus chorioideus. Nemocní jsou dnes spíše starší lidé

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinické příznaky jsou dány následujícími: vlastní infekcí, exsudací s obstrukci bazálních cisteren a hydrocefalu, vaskulitidou působící infarkty v mozku a míše z perivaskulárního zánětu. Největší je postižení mening na bazi mozku v podobě meningitidy (arachnoiditis). Začátek onemocnění bývá nenápadný, trvá pár dní až 2 týdny. Mezi projevy patří poruchy nálady, spavost, poruchy koncentrace, teploty (subfebrilie, mohou i chybět[2]), pocení, bolesti hlavy (střídavé či trvalé) a břicha. Ve 2. fázi nastupuje noční zmatenost, parézy hlavových nervů, amentně-delirantní stavy, obliterující endarteritida → parézy, ataxie, dysartrie, epileptické záchvaty a meningeální příznaky, mezi které patří např. typická bolest hlavy a šíjových svalů. Neléčení přejdou do 3. fáze, což je kóma. Sedimentace a leukocyty v krvi jsou zvýšené. Vážnými následky bazilární meningitis jsou srůsty, často bývá postižen např. n. II s následnou slepotou. Neléčení progresivně kachektizují. alterace vědomí časem vyústí v kóma, obvykle v horizontu dnů až týdnů.[2]) Nemocní umírají obykle na selháním oběhu i 3 týdny od prvních projevů[1] Léčba bazilární meningitidy trvá týdny až měsíce, návratu do běžného života bývá pacient schopen za 8–12 měsíců. Mezi nejčastější trvalé následky patří slepota, hydrocefalus a paraplegie z endarteritis míšních cév. Vzácnější formou nemoci je tuberkul, což je ohraničené ložisko infiltrativního zánětu v CNS obsahující kaseózní nekrózu, kalcifikace, lymfo- a leukocytární infiltrát.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi diagnostické ukazatele bazilární meningitidy patří zvýšená sedimentace, anémie a leukocytóza. Hyponatremie provází syndrom nepřiměřené sekrece ADH. Diagnózu stanoví likvor, ve kterém dochází ke zmnožení lymfocytů i polymorfonukleárů do 500/mm3, nárůst bílkovin na 1–4 g/l při růstu globulinů, glukóza pod hladinou na 2/3 glykémie. Chloridy jsou snížené. Mikroskopicky je průkaz Kochova bacilu z likvoru pozitivní ve 20 % v Ziehl–Nielsenově barvení. Z likvoru je možné mykobakteria kultivovat na Lowensteinově půdě. Přímý průkaz je možný pomocí DNAPCR. Rentgen plic v 50–70 % ukáže známky nedávné nebo staré tbc.[1] Kožní tuberkulinový test (Mantoux více než 10 mm) je v 90 % pozitivní, negativní může být při léčbě steroidy či při čerstvé nákaze primární tbc. Na CT a MRI můžeme pozorovat širší komory, infarkty, po kontrastu nabarvení mening, případně i tuberkulomy.

Léčba tuberkulózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba tuberkulózy trvá týdny až měsíce a je kombinovaná. Začínáme trojkombinací:

  • isoniazid (INH)
  • rifampicin
  • pyrazinamid (2 měsíce)

Následuje dvojkombinace:

  • isoniazid
  • rifampicin (7 měsíců)

Za předpokladu možné rezistence při předchozí protituberkulózní léčbě (rozvojové země, tbc v anamnéze) přidáme jako 4. lék streptomycin nebo ethambutol. Kortikoidy podáváme při: deterioraci vědomí nebo horšení neurologických příznaků. Léčba rychle normalizuje hladinu cukru v moku, bílkovina a buňky se vrací k normě do 3–4 měsíců. Prognóza závisí na věku a kondici, vývoji arachnoiditidy a cévních komplikacích. Mortalita se v případě časně zahájené léčby pohybuje okolo 10 %, pozdní až kolem 50 %[1] Asi ve 30 % zanechává tuberkulózní meningtida trvalé následky, např. hemiplegii, slepotu, hluchotu, hypotalamopituitární dysfunkci, demenci, epilepsii[1] .

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 363 s. ISBN 80-247-0623-7. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Seidel“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Seidel“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Seidel“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Seidel“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. a b HERCHLINE, T a J.K AMOROSA. https://emedicine.medscape.com/ [online]. ©2009. [cit. 27.6.2009]. <https://emedicine.medscape.com//article/230802-overview>.