MTOR a inhibitory mTOR

mTOR (mammalian target of rapamycin) je jeden z významných proteinů signalizační kaskády. Jedná se o serin/threoninovou kinázu, která je složena z 2549 aminokyselin, což odpovídá 289 kDa. U savců se tento protein vyskytuje jako mTORC1 (mTOR complex 1) a jako mTORC2 (mTOR complex 2).

Funkce

mTOR se například uplatňuje při buněčném růstu a přežívání buňky, ovlivňuje metabolické dráhy (např. pro inzulin) a v neposlední řadě molekuly uplatňující se při šíření signálu v buňce (růstové faktory, hormony). Funkčně je součástí rodiny enzymů typu fosfatidylinositol 3-kináza (PI3K) díky svému homolognímu C-konci jako u PI3K. Je tak úzce propojena s PI3K-AKT a Ras-ERK dráhami. Reguluje translaci iniciačního faktoru 4G (resp. eIF4G) a rovněž ribozomální 40S S6 kinázu (S6K1/S6K2). Má se za to, že poruchy tohoto proteinu jsou asociované s diabetem mellitem a různými druhy rakoviny.

Inhibitory mTOR

Nejznámějším zástupcem je rapamycin (sirolismus), který byl původně podáván jako imunosupresivum užívané po transplantacích, nyní však indikován zejména při karcinomech ledvin či metastatickém tumoru prsu. Chemicky se jedná o nízkomolekulární makrolidové antibiotikum produkované bakterií rodu Streptomyces. Mezi další zástupce řadíme everolimus a temsirolimus. Nejčastější indikací použití inhibitorů mTOR jsou různé druhy rakoviny (čili slouží jako cytostatika), ale intenzivně se rovněž zkoumá vliv těchto molekul na určitá neurodegenerativní onemocnění.

Mechanismus účinku inhibitorů mTOR

Inhibicí mTOR je omezena syntéza cyklinu D (buňka je zastavena v G1 fázi buněčného cyklu) a HIF-1a (není ve výsledku exprimován VEGF, jenž by indukoval neoangiogenezi).

Odkazy

Související články

Zdroje

JIŘINA, Martínková a A KOLEKTIV. Farmakologie : pro studenty zdravotnických oborů, 2., zcela přepracované a doplněné vydání. - vydání. Grada Publishing a.s., 2018. 520 s. ISBN 9788027109296.