Ochrana pulpy při preparaci
Pulpu (zubní dřeň) chráníme při preparaci zejména tím, že nepoužíváme turbínu k odstranění změklého dentinu, kterou bychom se mohli rychle dostat až do dřeně. Nepoužíváme rychloběžné násadce na mikromotory a malé vrtáčky. Při ošetřování kazu blízkého dřeni musíme velmi dobře znát jak anatomii daného zubu, tak i současný stav zubu pacienta (zejména vědět, kde se již nachází zubní dřeň). Pokud se při ošetření kazu dostaneme do pulpy musíme provést pulpektomii (odstranění zubní dřeně) a endodonticky ošetřit kanálky.
Nepřímé překrytí zubní dřeně[upravit | editovat zdroj]
Nepřímé překrytí zubní dřeně provádíme pouze v případě splnění několika podmínek. Je nutné, aby pulpa byla zdravá a neinfikovaná, rozsah změklého ale neinfikovaného dentinu ponechaného v kavitě byl maximálně 1 mm2 a aby kaz byl pouze u dřeně (caries pulpae proxima) a ne ve dřeni (caries ad pulpam penetrans). Tento způsob ošetření kazu blízkého dřeni je také doporučeno provádět u mladých pacientů do 21 – 29 let.
- Na dně kavity ponecháme trochu změklého dentinu.
- Kavitu vydezinfikujeme pomocí 1 – 2,5 % NaOCl, poté ji jemně opláchneme a osušíme. [1]
- Naneseme vrstvu Ca(OH)2 o průměru asi 2 mm a na ni pak zinkoxideugenolový cement nebo zinkoxidfosfátový cement.
- Zhotovíme definitivní výplň z amalgámu nebo kompozitní pryskyřice. V případě použití kompozitu nejprve naleptáme povrch kavity a až poté aplikujeme Ca(OH)2. Tento postup volíme z důvodu porušení cementové vrstvy leptáním.
Preparát Ca(OH)2 působí u nepřímého překrytí zubní dřeně tak, že vysuší a sklerotizuje změklý dentin, dezinfikuje kavitu a aktivuje alkalické fosfatázy v pulpě změnou pH ze 7,4 – 7,6 na 8,6 – 9,0. Ty způsobí diferenciaci mezenchymových buněk v pulpě v odontoblasty, které začnou tvořit terciární dentin.
Přímé překrytí zubní dřeně[upravit | editovat zdroj]
Přímé překrytí zubní dřeně provádíme také pouze v případě splnění několika podmínek. Je nutné, aby průměr perforace zubní dřeně byl do 1 mm, doba od perforace byla do tří až pěti hodin, pulpa byla zdravá a neinfikovaná a okraje perforace byly ve zdravém dentinu. Tento způsob ošetření kazu blízkého dřeni je opět doporučeno provádět u mladých pacientů do 30 let[1] (dle [2] do 23 let). K perforaci zubní dřeně může dojít úrazem nebo při ošetřování kazu blízkého dřeni.
- Musíme zajistit aseptické podmínky (sucho, dezinfekce okolí perforace, používání sterilních nástrojů).
- Musíme zastavit krvácení. Kavitu vytřeme pomocí 1 – 2,5 % NaOCl, poté ji lehce osušíme (neosušujeme však místo perforace).[1]
- Naneseme Ca(OH)2 o průměru asi 2 mm, zinkoxideugenolový cement a zinkoxidfosfátový cement.
- Vytvoříme provizorní výplň ze skloionomerního cementu a vyčkáme po dobu dvou až tří měsíců (tzv. expektační období).
- Vytvoříme definitivní výplň.
Preparát Ca(OH)2 působí u přímého překrytí zubní dřeně tak, že způsobí vznik dentinového můstku opět aktivací alkalických fosfatáz. Kromě terciárního dentinu zde vzniká ještě osteoidní dentin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c PEŘINKA, Luděk, et al. Základy klinické endodoncie. 2. vydání. Praha : Art D - Grafický ateliér Černý s. r. o, 2009. 288 s. Kapitola 4
- Výkony se zachováním živé pulpy. ISBN 978-80-903876-8-3.
- ↑ SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
- SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.
- PEŘINKA, Luděk, et al. Základy klinické endodoncie. 2. vydání. Praha : Art D - Grafický ateliér Černý s. r. o, 2009. 288 s. Kapitola 4
- Výkony se zachováním živé pulpy. ISBN 978-80-903876-8-3.