Ochrana pulpy při preparaci

Hodnocení článku

Pulpu (zubní dřeň) chráníme při preparaci zejména tím, že nepoužíváme turbínu k odstranění změklého dentinu, kterou bychom se mohli rychle dostat až do dřeně. Nepoužíváme rychloběžné násadce na mikromotory a malé vrtáčky. Při ošetřování kazu blízkého dřeni musíme velmi dobře znát jak anatomii daného zubu, tak i současný stav zubu pacienta (zejména vědět, kde se již nachází zubní dřeň). Pokud se při ošetření kazu dostaneme do pulpy musíme provést pulpektomii (odstranění zubní dřeně) a endodonticky ošetřit kanálky.

Nepřímé překrytí zubní dřeně

Nepřímé překrytí zubní dřeně provádíme pouze v případě splnění několika podmínek. Je nutné, aby pulpa byla zdravá a neinfikovaná, rozsah změklého ale neinfikovaného dentinu ponechaného v kavitě byl maximálně 1 mm² a aby kaz byl pouze u dřeně (caries pulpae proxima) a ne ve dřeni (caries ad pulpam penetrans). Tento způsob ošetření kazu blízkého dřeni je také doporučeno provádět u mladých pacientů do 21 – 29 let.

1. Na dně kavity ponecháme trochu změklého dentinu.
2. Kavitu vydezinfikujeme pomocí 1 – 2,5 % NaOCl, poté ji jemně opláchneme a osušíme.
3. Naneseme vrstvu Ca(OH)₂ o průměru asi 2 mm a na ni pak zinkoxideugenolový cement nebo zinkoxidfosfátový cement.
4. Zhotovíme definitivní výplň z amalgámu nebo kompozitní pryskyřice. V případě použití kompozitu nejprve naleptáme povrch kavity a až poté aplikujeme Ca(OH)₂. Tento postup volíme z důvodu porušení cementové vrstvy leptáním.

Preparát Ca(OH)₂ působí u nepřímého překrytí zubní dřeně tak, že vysuší a sklerotizuje změklý dentin, dezinfikuje kavitu a aktivuje alkalické fosfatázy v pulpě změnou pH ze 7,4 – 7,6 na 8,6 – 9,0. Ty způsobí diferenciaci mezenchymových buněk v pulpě v odontoblasty, které začnou tvořit terciární dentin.

Přímé překrytí zubní dřeně

Přímé překrytí zubní dřeně provádíme také pouze v případě splnění několika podmínek. Je nutné, aby průměr perforace zubní dřeně byl do 1 mm, doba od perforace byla do tří až pěti hodin, pulpa byla zdravá a neinfikovaná a okraje perforace byly ve zdravém dentinu. Tento způsob ošetření kazu blízkého dřeni je opět doporučeno provádět u mladých pacientů do 30 let (dle do 23 let). K perforaci zubní dřeně může dojít úrazem nebo při ošetřování kazu blízkého dřeni.

1. Musíme zajistit aseptické podmínky (sucho, dezinfekce okolí perforace, používání sterilních nástrojů).
2. Musíme zastavit krvácení. Kavitu vytřeme pomocí 1 – 2,5 % NaOCl, poté ji lehce osušíme (neosušujeme však místo perforace).
3. Naneseme Ca(OH)₂ o průměru asi 2 mm, zinkoxideugenolový cement a zinkoxidfosfátový cement.
4. Vytvoříme provizorní výplň ze skloionomerního cementu a vyčkáme po dobu dvou až tří měsíců (tzv. expektační období).
5. Vytvoříme definitivní výplň.

Preparát Ca(OH)₂ působí u přímého překrytí zubní dřeně tak, že způsobí vznik dentinového můstku opět aktivací alkalických fosfatáz. Kromě terciárního dentinu zde vzniká ještě osteoidní dentin.

Odkazy

Použitá literatura

• MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

• SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s. 

• PEŘINKA, Luděk, et al. Základy klinické endodoncie. 2. vydání. Praha : Art D - Grafický ateliér Černý s. r. o, 2009. 288 s. Kapitola 4

Výkony se zachováním živé pulpy. ISBN 978-80-903876-8-3.