Zubní kaz

Z WikiSkript
Změněno.png

Zubní kaz je nejčastější infekční onemocnění. První teorií o příčinách vzniku zubního kazu byla Millerova chemicko-parazitární teorie z roku 1898. Dosud se ji nepodařilo vyvrátit. [1]

Příčiny vzniku zubního kazu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Bakterie – kariogenní organismy
    1. Streptococus (S. mutans, S. sanguis, S. mitis, S. salivarius)
    2. Lactobacily
    3. Aktinomycety
    4. Fusobacterie
    5. Bacilus subtilis
  2. Nízkomolekulární sacharidy (zkvasitelné uhlohydráty (sacharóza, maltóza, laktóza) produkující organické kyseliny)
  3. Zubní plak
  4. Špatná ústní hygiena
  5. Kvalita tvrdých zubních tkání (částečně podmíněna geneticky)

Bakterie jsou schopné aerobní glykolýzou rozkladu cukrů a demineralizace skloviny. Sliny podporují samoočišťování zubů, čímž snižují riziko vzniku zubního kazu.

Predilekční místa vzniku zubního kazu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi takto označovaná místa řadíme jamky, rýhy, styčné plochy, cervikální třetinu zubu, obnažené kořeny, foramina céka.

Rozdělení zubního kazu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Existuje několik různých možností, jak rozdělit zubní kazy. [2]

  1. Podle postižení tvrdých zubních tkání:
    1. kaz skloviny,
    2. kaz dentinu,
    3. kaz cementu;
  2. podle rychlosti průběhu:
    1. akutní kaz (caries acuta) – kazivé hmoty jsou světle žluté a kaz se rychle šíří,
    2. chronický kaz (caries chronica) – kaz má pomalý průběh a kariézní léze je tmavě zbarvena,
    3. zastavený kaz – tmavě pigmentovaný se zcela tvrdou spodinou;
  3. podle vztahu k vitální zubní dřeni:
    1. povrchní kaz (caries superficialis),
    2. střední kaz (caries media),
    3. kaz blízký dřeni (caries profunda pulpae proxima),
    4. kaz penetrující do dřeně (caries profunda ad pulpam penetrans);
  4. podle charakteru průběhu kazu v dentinu:
    1. kaz podminující – málo ve sklovině, ale hlavně v dentinu těsně pod sklovinou,
    2. kaz penetrující – vede rychle ke dřeni;
  5. podle místa výskytu na zubu:
    1. primární kaz – tj. na intaktním zubu,
    2. sekundární kaz – tj. vedle stávající výplně,
    3. recidivující kaz – tj. pod stávající výplní (následek špatného ošetření).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  2. SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.