Operace katarakty a komplikace
Katarakta je onemocnění, při kterém dochází k zakalení oční čočky. Jediná možná léčba je operativní.
Indikace k operaci[upravit | editovat zdroj]
- Významný pokles zrakové ostrosti (6/9–6/12 a horší),
- terapeuticky u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem,
- ojediněle kosmetické důvody.
Techniky operace katarakty[upravit | editovat zdroj]
Reklinace[upravit | editovat zdroj]
Tato operační metoda patří mezi vůbec první operace katarakty. Nejspíše ji začali provádět v Indii kolem roku 600 př. n. l. Jedná se o luxaci čočky do sklivcového prostoru pomocí ostré jehly. K operaci se přístupuje až v konečném stádiu oslepnutí pacienta. Tato technika je dnes stále používána v afrických zemích.
Intrakapsulární extrakce[upravit | editovat zdroj]
U této metody dochází k odstranění celé čočky i s intaktním pouzdrem. Nevýhodou však zůstává velká operační rána (téměř 180° po obvodu oka). Pomocí kryosondy dochází k rozrušení zonul a vyjmutí čočky. Aby nedošlo k vzestupu nitroočního tlaku v důsledku pupilárního bloku, provádí se k tomuto výkonu bazální iridektomie. Oko zůstává afakické. Ke korekci se používají brýle +11 D.
Extrakapsulární extrakce[upravit | editovat zdroj]
Průkopníkem tohoto zákroku je francouzský oční lékař Daviel, který roku 1748 tuto operaci katarakty poprvé popsal. Při operaci dochází k odstranění pouze zkaleného kortexu a jádra čočky. Zachovává se převážná část čočkového pouzdra, které následně slouží pro implantaci zadněkomorové nitrooční čočky (PC IOL). V důsledku zachování zadního pouzdra čočky je nižší riziko vzniku odchlípení sítnice a cystoidního makulárního edému.
Fakoemulzifikace[upravit | editovat zdroj]
Fakoemulzifikace je nejnovější metoda extrakce, u níž dochází k rozmělnění čočkových hmot ultrazvukem a následnému odsátí. Mezi její výhody oproti ostatním operacím patří především malý řez o velikosti přibližně 2,2 mm, který snižuje riziko pooperačních komplikací a dobu rekonvalescence. Při operacích šedého zákalu se nejčastěji volí tato metoda.
Existují dva základní chirurgické přístupy - sklerokorneální tunelový řez a rohovkový řez.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Peroperační komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Ruptura zadního pouzdra čočky – nejčastější komplikace;
- expulsivní hemoragie.
Pooperační komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Vzestup nitroočního tlaku;
- edém a striata rohovky;
- akutní bakteriální endoftalmitida;
- cystoidní makulární edém;
- odchlípení sítnice;
- sekundární katarakta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.
