Otrava atropinem
Atropin je alkaloid, který je obsažený v lilkovitých rostlinách. Atropin je racemická směs L-hyoscyaminu a D-hyoscyaminu. V lilkovitých rostlinách se nachází také alkaloid skopolamin (hyoscin) a solanin.
Lilkovité rostliny[upravit | editovat zdroj]
Mezi lilkovité rostliny, které produkují alkaloidy, patří rulík zlomocný (Atropa belladonna), blín černý, durman obecný, lilek potměchuť a lilek černý.
Otravy atropinem[upravit | editovat zdroj]
K otravě atropinem dochází pokud člověk požije jednu z výše uvedených rostlin, nejčastěji se to stává u malých dětí. Smrtelná dávka pro dítě je přibližně 15 mg, pro dospělého člověka přibližně 100 mg. Další možností je požití očních kapek, které obsahují Atropinum sulphuricum. Existují i případy pokusu vraždy atropinem pomocí nakapání očních kapek do kávy či vína.
Protilátkou proti atropinu je fyzostigmin nebo pilokarpin.
Intoxikace je velice rychlá. Mezi příznaky otravy patří tachykardie, suchost v ústech, hypertermie, kůže je suchá, snížená střevní peristaltika, mydriáza, ochrnutí a neschopnost akomodace na blízko, rozšířené kožní cévy, motorický neklid, závratě, záchvaty, psychické poruchy, zmatenost a halucinace.
Pitevní nález zemřelého nebývá většinou nijak charakteristický. Pokud člověk před smrtí snědl některou z lilkovitých rostlin, tak můžeme jejich zbytky najít v trávicím traktu zemřelého.
Otravy atropinem u zvířat[upravit | editovat zdroj]
Atropin je nebezpečný i pro zvířata, k intoxikaci dochází spásáním travin. Králíci a morčata jsou k působení atropinu odolnější, oproti tomu koně, skot a prasata jsou k otravě atropinem vysoce citliví.
Léčba otravy[upravit | editovat zdroj]
Léčba předávkování je symptomatická a podpůrná. V závažných případech se podává fysostigmin 1 až 2 mg pomalu intravenózně, dávka se může v případě potřeby opakovat, protože je rychle vyloučena z těla. Diazepam může být podán k sedaci deliriózního pacienta a ke kontrole křečových stavů, je však zapotřebí brát v úvahu depresi CNS. Je třeba zajistit podporu dýchání a adekvátní přísun tekutin. Někdy je zapotřebí provést katetrizaci močového měchýře.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOREL, František, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
- ŠIROKÁ - Poruchy zdraví související s otravami zvířat, Brno 2018
