PEEP
From WikiSkripta
PEEP je součást ventilačního režimu. Vyjadřuje pozitivní tlak v respiračních cestách (tlak vyšší než atmosférický) na konci výdechu (exspiria). Zkratka znamená positive end exspiration pressure,
Cílem jeho použití je zvýšení objemu plynu, který zůstává v plicích na konci výdechu, a tím zlepšení výměny plynů v plicích, rozvolnění atelektáz a zvýšení dechových objemů. Účinky zařazení PEEPu do okruhu:
- Ovlivnění velikosti funkční reziduální kapacity plic – prevence kompresních atelektáz, prevence opětovného kolapsu rozvinutých alveolů.
- Ovlivnění distribuce ventilace a perfúze – zlepšení rovnoměrnosti proudění a rozložení dýchací směsi, zvyšuje průtok krve a snižuje cévní odpor v plicní tkáni.
- Ovlivnění dechové práce – usnadnění nádechu a snížení dechové práce.
- Ovlivnění oběhu – při selhávání levé komory podporuje oxygenaci a snižuje spotřebu kyslíku myokardem, zvyšuje srdeční výdej → snižuje venózní návrat, afterload. U nemocných bez srdečního selhání snižuje žilní návrat → PEEP zvyšuje nitrohrudní tlak.
- Zvyšuje nitrobřišní tlak.
Indikace: těžké formy CHOPN vyžadující ventilační podporu, ARDS, plicní edém, šoková plíce
Rozdělení PEEP:
- Nízký PEEP → do 5 cm H2O; využíváno u pacientů bez plicní patologie a při krátkodobé ventilaci.
- Střední PEEP → 5–10 cm H2O; užíváno u většiny pacientů.
- Vysoký PEEP → nad 15 cmH2O; indikováno u pacientů s akutním plicním selháním.
- PEEP nad 30 cmH2O je užíváno k tzv. otevíracímu manévru.
Obvykle výužívané hodnoty PEEP 4–8 cm H2O. Vyšší hodnoty PEEP 8–15 cm H2O používají k zábraně poškození plic v důsledku opakovaných otvíráních a kolapsech plicních alveolů.[1]
- Intrinsický PEEP – nazýván též jako auto PEEP, vnitřní PEEP.
- Nezbytná součást monitorování u pacientů s plicním onemocněním → rozsah hyperinflace.
- Způsob měření dle dechové aktivity pacienta.
Odkazy
Související články
- CHOPN
- Plicní objemy
- Umělá plicní ventilace
- Umělá plicní ventilace/SŠ (sestra)
- Neinvazivní plicní ventilace/SŠ (sestra)
Použitá literatura
- HECK, a HESENIUS. Repetitorium Intensivmedizin. 3. vydání. 2008. ISBN 978-3-540-72279-3.
- DOSTÁL, Pavel, et al. Základy umělé plicní ventilace. 2., rozšířené vydání. Praha : Maxdorf Jessenius, 2005. ISBN 80-7345-059-3.
Reference
- ↑ KASAL, Eduard. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče pro lékařské fakulty. 51. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-0556-2.