Plantografie

Z WikiSkript

Plantografie je vyšetřovací metoda, která zkoumá otisk chodidla se zaměřením na jeho klenutí. K získání plantogramu se nejčastěji používá tlakových koberců, plošin či speciálních vložek, ale stačí i úplně obyčejný piják a mokré chodidlo. K hodnocení se následně využívá několika metod z nichž nejznámější je metoda Chipaux-Šmiřák.

V České republice se k získávání plantogramů využívá technologií firem Emed-at, Footscan a Baropodometer s vysokou hustotou kapacitních a odporových senzorů.

Metoda Chipaux-Šmiřák[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vychází z konstrukce vnějších tečen plantogramu. Měří se nejširší a nejužší místo otisku kolmo od tečny. Získané hodnoty následně použijeme do vzorce:

i [%] = (a / b) * 100

kde "a" je nejužší místo plantogramu, "b" nejširší místo plantogramu, "i" výsledná hodnota v procentech. U této metody je důležité sledovat zda plantogram, který získáte, je celistvý (nedochází k jeho přerušení), protože pokud není, jedná se o nohu tzv. vysokou. V takovém případě se měří vzdálenost mezi otisky přední a zadní části plantogramu.


kategorie plochosti nohy index plochosti nohy
velmi vysoká noha > 3,1 cm
středně vysoká noha 1,6−3 cm
mírně vysoká noha 0,1−1,5 cm
normální noha 0,1−45,0 cm
mírně plochá noha 45,1−50 cm
středně plochá noha 50,1−60 cm
velmi plochá noha 60,1−100 cm
[zdroj?]


Mayerova metoda[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Spočívá ve vyhledání geometrického těžiště paty, nebo-li středu úsečky v nejširším místě paty. Po propojení s mediálním okrajem 4. prstu vzniká tzv. Mayerova linie. Při vyhodnocení pedolog sleduje přesah plantogramu v nejužším místě přes tuto linii mediálním směrem.

Dunglova metoda[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tato metoda udává tzv. stupeň valgozity neboli vbočení. Vychází ze vzorce:

i = (1/2 AB – AC) * (100 / AB)

kde "AB" je rovno úsečce mezi vnitřním a vnějším kotníkem, "AC" je vzdáleností vnějšího kotníku od geometrického těžiště kotníku. Výsledkem jsou buď kladné hodnoty, které vypovídají o relativní velikosti valgozity, oproti záporným hodnotám, které jsou typické pro varozitu.

Využití[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • diagnostika plochonoží, vysoké nohy
  • vývoj sportovního vybavení (obuvi)
  • analýza sportovních výkonů
  • analýza chůze


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DUNGL, P., et al. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 1273 s. ISBN 80-247-0550-8.
  • VAŘEKA, Ivan a Renata VAŘEKOVÁ. Kineziologie nohy. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 189 s. ISBN 978-80-244-2432-3.