Terapie poruch rovnováhy

From WikiSkripta

Úvod[edit | edit source]

Rovnováha znamená schopnost udržet vzpřímenou polohu těla a jeho částí v prostoru v klidu i v pohybu. Postavení těla bývá asymetrické. Těžiště těla se mění podle pohybu jeho částí a u žen bývá níže než u mužů. Těžiště horní končetiny leží ve středu loketního kloubu.

Vzpřímený postoj je udržován na základě vstupů z proprioreceptorů (receptory v kůži, svalech a kloubech nás informují o pohybu a poloze těla), zraku a vestibulárního aparátu (informace z rovnovážného ústrojí ve středním uchu). Mozek, na základě informací ze výše uvedených oblastí, získá informace o orientaci těla v prostoru. Cílem je udržet stabilní nerozmazaný obraz při pohybech hlavy.

Příčiny poruchy rovnováhy[edit | edit source]

  1. Symptom neurologických onemocnění, poškození mozku (CNS)
  2. Ortostatická hypotenze
  3. Psychogenní poruchy
  4. Cervikogenní závrať
  5. Lékově navozené závratě

Rozlišení příčin:

Vertigo Závrať rotačního charakteru. Spolu s poruchami rovnováhy patří mezi příznaky vestibulárních poruch. Rozlišujeme závrať vestibulárního a centrálního původu.
Nystagmus Jedná se o rytmický kmitavý pohyb očních bulbů.
Vestibulární ataxie Jedná se o poruchy rovnováhy ve stoje při zavřených očích (Rombergova zkouška).
Ataxie Jedná se o nešikovnost pohybu, jenž nemá za příčinu svalovou slabost.

Diagnostika poruchy rovnováhy[edit | edit source]

Rombergova zkouška[edit | edit source]

Typ zkoušky Popis
Romberg I Hodnotí se spontánní postoj pacienta s otevřenýma očima. Důležitými faktory jsou šíře rozkročení a celkové držení těla. Pozorujeme, zda se pacient nekolíbá a nedochází tak k výchylkám v postoji, nebo zda pacient nemá tendenci spadnout na zem.
Romberg II Pacient provede stoj spojný - paty a špičky jsou co nejblíže u sebe, s otevřenýma očima.
Romberg III Podobá se předchozímu testu. Pacient opět provede stoj spojný (víceméně už ho provedl) se zavřenýma očima. Jestliže pacient projeví zhoršení schopnosti udržet stabilitu při tomto testu, mluvíme o pozitivním Rombergově test, který je typický pro postižení labyrintu.

Za negativní test lze považovat zanedbatelné výchylky mezi stojem II a III.

Vestibulární a zadně provazcová ataxie se zhoršují po vysazení vizuální aference (udržování polohy zrakem), mozečková ataxie se podstatně nemění.

Time, up and go test (TUG)[edit | edit source]

Jedná se o test, který má zhodnotit stav mobility člověka. Tento test se hojně využívá u starší populace a dále zejména pro lidi, kteří trpí Parkinsonovou chorobou.

Princip testu: Pacient sedí na židli. Na příkaz terapeuta nebo osoby, která test provádí, musí pacient musí vstát ze židle, ujít 3 metry, otočit se a vrátit se zpět na židli a sednout si. Od momentu, kdy se pacient postaví až do chvíle, kdy si pacient opět sedne, je celý test časově měřen. Pacient by měl při testu používat vhodnou běžnou obuv a měl by používat pomůcky pro chůzi.

Hodnocení testu:[edit | edit source]
Čas Popis
Do 10 s Fyziologický stav
10-20 s Poměrně dobrá výkonnost, obvykle bez nutnosti kompenzačních pomůcek
Více než 15 s Riziko pádu
Více než 30 s Závažný stav, pacient obvykle potřebuje v běžném denním režimu asistenci

Výsledným faktorem není pouze doba, za kterou pacient splní tento test, ale terapeut si také sleduje stabilitu pacienta, chůzi, délku kroku, ztráty rovnováhy, houpání a zda nehrozí riziko pádu.

Posturografie[edit | edit source]

Posturografie je souhrnný název pro metody měření postojové rovnováhy při statických (statická posturografie) a dynamických testech (dynamická posturografie).

Statická posturografie[edit | edit source]

Jedná se o alternativu k Rombergově zkoušce. Je založena na principu vychylování souřadnic ve stoje. Výsledkem jsou grafické a numerické hodnoty.

Dynamická posturografie[edit | edit source]

Na rozdíl od statické posturografie, u dynamické používáme pohyblivou horizontální plošinu obsahující tři nebo čtyři senzory tlaku, na které pacient stojí. Plošina díky elektrickým motorům může plošinu naklánět do stran a pohybovat s ní do stran. Pro specifické testování funkce vestibulárního aparátu, můžou být pacientu umístěny na hlavu senzory pro monitorování pohybů a náklonů hlavy. Plošina je připojená k počítači, který získává data o rovnováze pacienta a vytváří grafy a vyhodnocuje stav pacienta. Výsledky vyšetření pacienta jsou pak srovnány s běžnými hodnotami. Tato metoda je vhodná pro hodnocení rizik pádů, návrh léčby, ale také pro výběr pacientů pro rehabilitaci.

Plantografie[edit | edit source]

Plantografie je vyšetřovací metoda, kde pomocí tlakové plošiny/koberce/vložky do bot zkoumáme rozložení tlaku na plosce nohy (otisk chodidla) a jeho vyklenutí, neboli celkové postavení plosky nohy - plochonoží a to jak příčné tak podélné. Pacienta můžeme vyšetřovat buď v stoje nebo při chůzi nebo běhu. K hodnocení se používá několik metod vyšetření.

Metoda Popis
Metoda Chipaux-Šmiřák Měří se nejširší a nejužší místo otisku kolmo od tečny
Mayerova metoda Vyhledání geometrického těžiště paty
Dunglova metoda Udává stupeň vybočení

Na základě vyšetření může terapeut zhodnotit příčnou klenbu a podélnou klenbu, vysokou nohu. Může také navrhnout vhodnou a správnou obuv (sportovní i běžnou).

Využití: ortopedie, neurologie, sportovní medicína, rehabilitace, ergonomie, protetika, ortotika,...

Cvičení na trénink rovnováhy[edit | edit source]

  1. Stoj na balanční podložce kulaté
  2. Cvičení na balanční podložce bosu - podřep; stoj s rozpažením a rotací trupu; výpad
  3. Airex - vzpřímený postoj s podřepy; trojbodová opora s variantou stoje na 1 noze
  4. Core training

Další cviky s návodem a příslušná videa: https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni-vse/podle-diagnoz/poruchy-rovnovahy

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použité zdroje (externí odkazy)[edit | edit source]