Vestibulární aparát
Vestibulární aparát je smyslový orgán, dominuje při zajištění rovnováhy hlavy a těla v prostoru (v součinnosti s ústrojím zrakovým a proprioceptivním). Nachází se v labyrintu vnitřního ucha. Endolymfa a perilymfa vyplňují vnitřek celého aparátu.
Vestibulární aparát se skládá z několika částí. Nejznámější jsou vláskové buňky, které registrují úhlové zrychlení, nachází se v kupulách, kde jsou uloženy v ampulách, kde se rozšiřují do 3 polokruhovitých kanálků. Dále zde nalézáme smyslové buňky makuly a sakulu, které jsou drážděné otolity a tím reagují na příčné vertikální zrychlení. Třetí jsou vlákna smyslových buněk, které se z kupuly, makuly a sakulu se spojují ve vestibulárním ggl. ve vnitřním zvukovodu → vlákna pokračují jako vestibulární nerv (1.N vestibulární dráhy) a končí v okolí IV. komory ve vestibulárních jádrech (Deitersovo, Schwalbeho, Bechtěrevovo, Rollerovo). Vestibulární jádra jsou navzájem propojena, přesto má každé jádro další specifickou projekci – 2.N vestibulární.[1]. Tato vlákna reagují na horizontální zrychlení.
Ve vestibulárním aparátu nacházíme několik orientačních drah:
- Fasciculus longitudinalis medialis – dráha vedoucí k jádrům okohybných nervů.
- Vestibulocerebelární dráha – vede k mozečku (jeho flokulonodulární části).
- Vestibulospinální dráha – vede k předním rohům míšním (alfa a gama MN).
- Do temporální mozkové kůry vede 3.N vestibulární.[1]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.