Vestibulární aparát

Z WikiSkript

Vestibulární systém
Crista ampullaris

Vestibulární aparát je smyslový orgán, dominuje při zajištění rovnováhy hlavy a těla v prostoru (v součinnosti s ústrojím zrakovým a proprioceptivním). Nachází se v labyrintu vnitřního ucha. Endolymfa a perilymfa vyplňují vnitřek celého aparátu.


Vestibulární aparát se skládá z několika částí. Nejznámější jsou vláskové buňky, které registrují úhlové zrychlení, nachází se v kupulách, kde jsou uloženy v ampulách, kde se rozšiřují do 3 polokruhovitých kanálků. Dále zde nalézáme smyslové buňky makuly a sakulu, které jsou drážděné otolity a tím reagují na příčné vertikální zrychlení. Třetí jsou vlákna smyslových buněk, které se z kupuly, makuly a sakulu se spojují ve vestibulárním ggl.  ve vnitřním zvukovodu → vlákna pokračují jako vestibulární nerv (1.N vestibulární dráhy) a končí v okolí IV. komory ve vestibulárních jádrech (Deitersovo, Schwalbeho, Bechtěrevovo, Rollerovo). Vestibulární jádra jsou navzájem propojena, přesto má každé jádro další specifickou projekci – 2.N vestibulární.[1]. Tato vlákna reagují na horizontální zrchlení.


Ve vestibulárním aparátu nacházíme několik orientačních drah:

  • Fasciculus longitudinalis medialis – dráha vedoucí k jádrům okohybných nervů.
  • Vestibulocerebelární dráha – vede k mozečku (jeho flokulonodulární části).
  • Vestibulospinální dráha – vede k předním rohům míšním (alfa a gama MN).
  • Do temporální mozkové kůry vede 3.N vestibulární.[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.