Vestibulární syndrom

Z WikiSkript

Vestibulární syndrom vzniká při poruše vzájemné rovnováhy vestibulárních aparátů.

  • Iritační léze na jedné straně má obdobné projevy jako zániková léze na straně opačné.
  • Hlavní vestibulární příznak: závrať rotačního charakteru (vertigo) doprovázená vegetativními projevy (nausea, zvracení, zblednutí, studený pot).
  • Konfliktem jednotlivých senzorických vstupů dochází ke kinetóze (př. kolotoč): výrazné vegetativní projevy, závrať mírná.[1]

Periferní vestibulární syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • Způsoben poruchou 1.neuronu vestibulární dráhy (tj. v oblasti vestibulárních receptorů nebo ggl. vestibulárního nervu).
  • Harmonický: shodný směr pomalé složky nystagmu a deviace, všechny tonické úchylky ve směru relativně slabšího labyrintu („padá za nemocným uchem“, je závislý na poloze hlavy).
  • Vždy doprovázen závratí (obvykle rotační), nystagmem, vegetativními projevy.
  • Hautantova zkouška: tonické úchylky paží při předpažení a zavření očí, spojeny s úchylkou trupu stejným směrem, příznaky závislé na poloze hlavy, deviace obou HKK často ve směru pomalé složky nystagmu.
  • Nerv může být poškozen mnoha patologickými procesy, které postihují blanitý labyrint (záněty, hluk, ototoxická ATB), nebo nerv v jeho intrakraniálním průběhu (vestibulární schwannom, nádory v zadní jámě lební aj.)[2]
  • Často se přidává porucha sluchu.
  • Menièrova nemoc: příčinou je hydrops labyrintu, recidivující záchvatovité závratě s výrazným vegetativním doprovodem, jednostranným tinnitem i poruchou sluchu, nystagmus bije ke straně zdravého labyrintu.
  • Vyšetřuje se pomocí rotačních a kalorických testů (zjištění dráždivosti vestibulárních aparátů).[1]

Centrální vestibulární syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • Není závislý na poloze hlavy, provázen trvalou závratí.
  • Tonické úchylky směřují různými směry.
  • Dysharmonický.
  • Vzniká při postižení 2.neuronu vestibulární dráhy (postižení jader a jejich projekce).
  • Výskyt v rámci kmenových syndromů při postižení mozečku.
  • Etiologie: cévní, nádorová, zánětlivá, traumatická.[1]


pozn.: Ataxie:

  1. vestibulární: titubace závislé na poloze hlavy, Romberg pozit. (horší se při zavř. očích)
  2. cerebelární: titubace nezávislé na poloze hlavy, Romberg neg., paleo – pády vzad
  3. spinální (postiž. zadních provazců): titubace všemi směry, nezávislé na poloze hlavy, Romberg pozit.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  2. PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi (III. svazek). 1. vydání. Martin : Osveta, 2002. ISBN 80-8063-048-8.