Portál:Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)/34. Otázka
| 34. Otázka | ||||
| Fosfolipidy a sfingolipidy – klasifikace, struktura, vlastnosti, biologický význam. | ||||
| Otázky z biochemie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Fosfolipidy
Glycerolfosfolipidy
Fosfolipidy neboli glycerolfosfolipidy jsou deriváty kyseliny fosfatidové (glycerol-3-fosforečná kyselina). Dle typu substituentu navázaného na kyselinu fosfatidovou fosfolipidy dále dělíme na:
- Fosfatidylcholiny (lecitiny)
- Fosfatidylethanolaminy (kefaliny)
- Fosfatidylseriny
- Plazmalogeny
- Fosfatidylinositoly
Fosfatidylcholiny (lecitiny)
- Obsahují cholin, kvartérní dusíková baze
- Součástí buněčných membrán
- Velká část tělní zásoby cholinu (důležitý pro přenos nervového vzruchu)
- Voskovité, bezbarvé sloučeniny s hydrofilními a hygroskopickými vlastnostmi
- Ve vodě tvoří koloidní roztoky, vytvářejí vnitřní soli, snižují povrchové napětí, dobrá emulgační činidla
- V organismu snadno hydrolyzované díky účinku fosfolipáz
- Dipalmitoyllecithin – surfaktant
Fosfatidylethanolaminy (kefaliny)
- Obsahují ethanolamin esterově vázaný na druhou kyselou skupinu kyseliny fosforečné
- Podobné vlastnosti jako fosfatidylcholiny
Fosfatidylserin
- Obsahuje aminokyselinu serin
- Vyskytuje se ve většině tkání
Plazmalogeny
- Mastná kyselina je v poloze 1 nahrazena etherově vázaným vyšším nenasyceným alkoholem
- Podobné lecitinům a kefalinům
- Syntetizovány na peroxisomech desaturací 3-fosfoethanolaminových derivátů (k syntéze nutný molekulární kyslík, cytochrom b5, NADPH+ + H+)
- Rozlišují se 3 typy plazmalogenů: cholinové, ethanolaminové, serinové
- Většina fosfolipidů v mitochondriích jsou plazmalogeny
- Cholinový plazmalogen, tzv. destičky aktivující faktor (PAF), je mediátor hypersenzitivy, akutní zánětlivé reakce a anafylaktického šoku. Antigen IgE stimuluje jeho produkci. Jestliže se PAF uvolní, dochází k agregaci destiček a sekreci serotoninu.
Fosfatidylinositol
- Obsahují inositol, cukerný alkohol
- Součástí buněčných membrán, kde výrazně ovlivňují její propustnost
- Zdrojem kyseliny arachidonové, která je výchozí látkou pro tvorbu eikosanoidů
- Důležité pro transport tuků krví a lymfou
- Fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát je po stimulaci určitým hormonem štěpen na diacylglycerol a inositoltrifosfát – tyto látky působí jako vnitřní signál nebo druhý posel
Sfingolipidy
Sfingolipidy ve své molekule obsahují složitý aminoalkohol (sfingosinovou bázi), sfingosin. Většina sfingolipidů je přítomna v buněčných membránách, kde vystupují jako antigenní determinanty.
Podle substituentů na C1 a C2 sfingosinu můžeme sfingolipidy dělit na
- ceramidy (N-acylsfingosiny),
- fosfosfingolipidy (sfingomyeliny),
- glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
Ceramidy (N-acylsfingosiny)
Ceramidy vznikají navázáním mastné kyseliny na aminoskupinu sfingosinu amidovou vazbou. Mezi nejčastěji zastoupené mastné kyseliny v ceramidech patří kyselina palmitová, stearová, nervonová a lignocerová. Ceramidy se vyskytují v mozkové tkáni, kde hrají důležitou roli v biosyntéze a katabolismu sfingolipidů.
Fosfosfingolipidy (sfingomyeliny)
Jsou deriváty ceramidů, na první uhlík sfingosinu je esterově vázána kyselina fosforečná, jejíž druhý hydroxyl je esterifikovaný cholinem. Fosfosfingolipidy patří mezi nejrozšířenější sfingolipidy v živočišných tkáních. Jsou součástí bílé hmoty mozkové a myelinových pochev nervů.
Glykosfingolipidy
Jsou také deriváty ceramidů, ve kterých je na první uhlík pomocí O-glykosidové vazby navázána sacharidová složka. Pokud je to jedna hexóza (nejčastěji galaktóza nebo glukóza, popřípadě jejich deriváty), mluvíme o cerebrosidech. Cerebrosidy se podílejí na stavbě myelinových pochev a slouží jako prekurzory pro složitější glykosfingolipidy, například pro sulfatidy (galaktosylceramidy esterifikované kyselinou sírovou), globosidy či gangliosidy.
Gangliosidy obsahují více monosacharidových jednotek a některou sialovou kyselinu (tj. derivát neuraminové kyseliny).
