Posouzení hlasu, řeči a sluchu

Z WikiSkript

Hlas, řeč i sluch můžeme posoudit již při odebírání anamnézy, kdy s pacienty komunikujeme. Snažíme se zachytit charakter hlasu a možné poruchy řeči.

Hlas[upravit | editovat zdroj]

Kvalita hlasu je dána sekundárními pohlavními znaky. Přirozeně mají ženy jemnější hlas než muži. Dětský vysoký hlas pozorujeme u infantilních mužů. Ženský hluboký hlas může být projevem maskulinizace.

Nejčastější poruchou hlasu je chrapot (dysfonie), který vzniká například při zánětu či tumoru laryngu, při poruchách inervace (paréza n. recurrens) nebo při infekčních chorobách jako je tuberkulóza. Při myxedému (hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy) může vznikat velice drsný hlas a řeč je zpomalená (bradylalie), je to dáno prosáknutím vazů. Huhňavý hlas pozorujeme u pacientů s parézou měkkého patra, k tomu dochází například při záškrtu nebo u nemocných s rozštěpem patra.

Naprostá ztráta hlasu se označuje pojmem afonie. Může být dočasná nebo trvalá.

Řeč[upravit | editovat zdroj]

Poruchy řeči jsou spojeny s různými neurologickými chorobami. Dochází k narušení centra řeči v mozku. Pozorujeme neschopnost artikulace, pacient se přeříkává (dysartrie – porušená artikulace), není schopný se vyslovit, řeč se zasekává. Odsekávaná skandovaná řeč je charakteristická pro roztroušenou sklerózu. Monotonní řeč je typická u parkinsoniků, je tichá a nesrozumitelná. Neschopnost artikulace se označuje jako anartrie, vyskytuje se například při krvácení do mozku, při trombóze nebo embolii.

Za tvorbu a porozumění řeči je zodpovědné Brocovo a Wernickeovo centrum, které jsou uložené v levém čelním laloku mozku. Brocovo centrum řeči se věnuje tvorbě samotné řeči a Wernickeovo centrum zabezpečuje její porozumění.

Neschopnost řeči se označuje jako afázie. Motorická afázie (Brocova) se projevuje tím, že pacient rozumí řečenému slovu, ale není schopen opakovat slova nebo odpovědět hlasem (poruchu si pacient neuvědomuje). Senzorická afázie(Wernickeova) je dána poruchou rozumění řeči (mluvené i psané), pacient vůbec nereaguje na příkazy, protože jim nerozumí. Pacient mluví, ale věty ve skutečnosti nedávají žádný smysl. Globální afázie je poté kombinací obou předchozích.

Mutismus je němota, většinou je psychogenního původu.

Sluch[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření sluchu se skládá z vyšetření pomocí řeči a vyšetření pomocí ladiček.

Vyšetření pomocí řeči[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření pomocí řeči se provádí plným hlasem (vox magna) nebo šepotem (vox sibilans) v nehlučné klidné místnosti. Používáme slova, která obsahují nízké, střední a vysoké formanty. Vyšetření provádíme monoaurálně, druhé ucho je zakryté. Pacient sedí vyšetřovaným uchem k lékaři a nedívá se na něj.

  • hluboké – slova s U (př. hůl, auto, ucho);
  • střední – slova s A a O (př. voda, kabát, zahrada, okno);
  • vysoké – slova s I, E a se sykavkami (měsíc, tisíc, číslice);

Hodnocení:

  • normální sluch – slyšení na více jak 10 m pro hlasitou řeč, více než 6 m pro šepot;
  • zhoršení vysokých hlásek – soudíme na percepční nedoslýchavost;
  • zhoršení středních a hlubokých hlásek – soudíme na převodní nedoslýchavost.

Vyšetření ladičkami[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření ladičkami slouží k odlišení převodní a percepční nedoslýchavosti.

  • Weberova zkouška – rozzvučenou ladičku dáme do střední čáry na temeno a ptáme se pacienta, kde ji slyší více;
    • pokud lateralizuje do hůře slyšícího ucha → převodní vada toho ucha
    • pokud lateralizuje do lépe slyšícího ucha → druhé ucho má percepční vadu
  • Rinneho zkouška – srovnává slyšení kostního a vzdušného slyšení téhož ucha;
    • zdravé ucho a percepčně nedoslýchavé ucho slyší déle ladičku vzdušně než přes kost (R+);
    • u převodní nedoslýchavosti slyší nemocný lépe a déle kostní vedení (R-);
  • Schwabachova zkouška – srovnává délku kostního slyšení nemocného a lékaře, ladičku přikládáme na planum mastoideum;
    • pokud pacient a lékař slyší stejně dlouho, tak je zkouška normální;
    • pokud lékař slyší déle než nemocný, tak má pacient percepční nedoslýchavost – zkouška je zkrácená;
    • pokud nemocný slyší déle než lékař, tak má pacient převodní nedoslýchavost – zkouška je prodloužená;

Nedoslýchavost (hypakuze) je částečná redukce sluchu, dělí se na centrální a periferní.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.
  • KLENER, Pavel, et al. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 325 s. ISBN 80-246-1254-2.