Potravinová alergie

From WikiSkripta


Potravinová alergie je stav, při kterém pozření určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci imunitního systému. Alergická reakce je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy jsou způsobeny produkcí histaminu a dalších chemických látek. Potravinovou alergií trpí po celém světě až 4 % populace, ve věkové skupině do 3 let dokonce až 8 %. Alergické symptomy vznikají do jedné hodiny po požití potraviny. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivkový pupen), edém jazyka a orofaryngu, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče. V těžkých případech dochází k hypotenzi a ztrátě vědomí. Závažné stavy mohou končit smrtí.

Reakce na potraviny jsou velmi pestré a jsou vyvolány různými příčinami. Obecně je dělíme na:

Bílkovina kravského mléka je nejčastějším alergenem u dětí do 3 let
  1. Imunologicky podmíněné reakce:
    • reakce okamžité přecitlivělosti podmíněné IgE;
    • reakce imunokomplexové;
    • buněčný typ zprostředkovaný T-lymfocyty.
  2. Neimunologické mechanismy:
    • enzymové deficity;
    • reakce na aditiva;
    • reakce na histamin nebo tyramin v potravě (makrely, banány, sýry, citrusy, jahody, čokoláda, špenát);
    • toxiny rostlinné, bakteriální, živočišné.

Klinický obraz potravinové alergie[edit | edit source]

Příznaky mohou být velmi pestré a mohou se týkat řady systémů:

  • kožní příznaky – místní otoky, exantémy, urtikarie, cirkumorální dermatitida, atopický ekzém;
  • GIT – nauzea, zvracení, bolesti břicha, průjem, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka;
  • respirační – kašel, bronchospazmus, akutní astma, kýchání, svědění nosu, rýma;
  • kloubní – bolesti kloubů, svalů;
  • celkové příznaky – anafylaxe, únavový syndrom, bolesti hlavy, migréna;
  • psychické projevy – úzkost, deprese, poruchy spánku;
  • mohou se vyskytnout krátce po jídle, ale i s odstupem 24–48 hodin.

Příčiny potravinové alergie[edit | edit source]

Pro každou věkovou kategorii je typický výskyt jiného druhu alergie:

Molekula β-laktoglobulinu
  1. Děti do tří let věku:
    • bílkoviny kravského mléka:
      • β-laktoglobulin (60–80%);
      • kasein;
      • α-laktalbumin.
    • vaječný bílek;
      • hlavní alergeny – ovalbumin a ovomukoid;
    • obilní bílkoviny (gluten, hlavně pšeničný).
  2. Předškolní, školní a adolescentní období:
    • obtížně definovatelné spektrum alergenů;
    • alergie na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, ořechy, luštěniny, ryby, mák, kvasnice, plísně, sóju, kakao, česnek, koření, byliny aj.
    • zkřížené alergické reakce – většinou u dětí s pylovou alergií (bříza – jablko, broskev, meruňka, hruška, třešně, kiwi; pelyněk – celer, koření; ambrozie – meloun, banán, okurka);
    • skryté alergenní zdroje – je jich mnoho:
      • ořechy (ve zmrzlině, sušenkách, marcipánu);
      • sója (pečivo, hamburgery);
      • kvasnice (majonéza, kečup).

Diagnóza[edit | edit source]

Kožní alergologické testy
  • anamnéza všech dat o průběhu obtíží, zhodnocení atopického terénu;
  • dietní záznam – za dva, lépe za čtyři týdny, se záznamem klinických projevů;
  • eliminační dieta – vyřazení důvodně podezřelých potravin, nejméně na dva týdny;
  • alergologické vyšetření – součást diferenciálně-diagnostického procesu:
    • kožní testy, vyšetření specifických IgE a provokační testy;
    • zlatý standard – dvojitě slepý placebem kontrolovaný expoziční test.

Terapie[edit | edit source]

  • léčba příznaků – antihistaminika per os, případně i.v., kortikoidy;
  • léčba příčinná a preventivní – eliminační dieta od měsíce až celoživotně – např. alergie na bílkoviny kravského mléka vyhasíná do 3 let věku, u ořechů je celoživotní;
  • preventivní antialergika – kromoglykát per os.

Potravinová intolerance[edit | edit source]

Potravinová intolerance není (na rozdíl od potravinové alergie) imunitně podmíněná. Je způsobena sníženou aktivitou nebo absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. Typické jsou gastrointestinální symptomy, způsobené neschopností organismu strávit a vstřebat určitou látku (nausea, zvracení, průjmy, plynatost, bolesti břicha, křeče). Nejběžnějším typem je intolerance laktózy (mléčného cukru), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící laktózu).


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]