Epidemiologie potravinových alergií

Z WikiSkript
Bílkovina kravského mléka je nejčastějším alergenem u dětí do 3 let

Potravinové alergie se objevují typicky v dětském věku. Celosvětově je asi 2–3 % populace alergická na některé potraviny. V dětském věku se uvádí až 8 % potravinových alergií.

  • Velmi rozdílné alergeny vyvolávají potravinové alergie v závislosti na národních tradicích, klimatu či geografickém umístění krajiny.
  • V České Republice převládá alergie na bílkoviny kravského mléka, vejce, mouky, českého ovoce (jablko, broskev) a zeleniny (mrkev, celer, petržel), koření (kopr, pepř, fenykl), českých ořechů (lískový, vlašský), máku a sladkovodních ryb.
    • Často diskutovanou potravinou je sója, která se jako alternativní zdroj bílkovin hojným používáním posunula na přední místo mezi potravinovými alergeny.
    • Kozí mléko není vhodnou dietní potravinou v případě prokázané či předpokládané alergie na kravské mléko, protože jeho bílkovinné složení je podobné bílkovině z kravského mléka a může dojít ke zkřížené alergické reakci. Tento princip se často uplatňuje především u potravin rostlinného původu. Příklady zkřížených alergií:
  • alergie na jablko zkřížená s hruškou, broskví, třešní, švestkou, ale i s kiwi či bramborami;
  • celer s petrželí a mrkví;
  • arašídy se sójou i jinými luštěninami;
  • meloun s banánem a avokádem;
  • kopr s fenyklem či pepřem.

Za velký problém současné hygieny výživy lze považovat výskyt alergenů v potravinách, který by konzument neočekával: problém souvisí s otázkami falšování potravin, kdy jsou do potravin přidávány různé náhražky, a to v některých případech i nelegálně.

  • masné výrobky "nastavované" moukou - viz lepek ve výrobku a z toho vyplývající riziko pro osoby trpící céliakií.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Obtíže mají různou dobu trvání, od několika vteřin, minut, přes hodiny, výjimečně až dny.
  • Objevují se nejrůznější trávicí obtíže. Může dojít k pouhému nechutenství, pocitu nadmutí, bolestem v krajině břišní, průjmům.
  • Obtíže mimo trávící systém se objevují, když se bílkovina z potraviny (alergen) vstřebá sliznicí do krve a k reakci s protilátkou dojde:
    • v kožních cévách – může dojít k výsevu svědivé kopřivky či vzniku ekzému;
    • v cévách sliznic dýchacího ústrojí – otok sliznice, zvýší se produkce tekutiny (ucpaný nos, vodnatá rýma) a může dojít i k bronchokonstrikci a v souvislosti s ní k dušnosti.
  • Nejbouřlivější je systémová reakce, která postihuje organismus jako celek.

Stanovení diagnózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Alergickou reakci navozují především bílkovinné složky potravy.
  • Potravina může vyvolat alergii i svými výpary nebo kontaktem s kůží.
  • Velmi často se objevují obtíže při loupání syrových brambor, krájení zeleniny do polévky, strouhání mrkve, lisování ovoce, při pálení slivovice nebo při přípravě vánočního kapra.
  • Alergickou reakci mohou vyvolat také potravinářská aditiva.
  • V potravě se může vyskytovat látka, která sama o sobě vyvolá v těle příznaky od alergických k nerozeznání. Takovými nealergickými spouštěči jsou u nás například látky obsažené v jahodách, kyselých okurkách a makrelách.
  • Čím dříve se od prvního kontaktu nějaká reakce objeví, tím snáze můžeme určit konkrétní alergen.
  • U alergie pozorované bezprostředně po požití alergenu (reakce přímo v ústech), se většinou jedná o jedince, citlivého na bílkoviny pylových zrnekklasický sezónní alergik. Postižený pocítí pálení na patře, rtech, oteče mu sliznice, objeví se obtíže při polykání. Nejčastěji dochází k reakci po požití čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů, či některých druhů koření.
  • Úskalím při stanovení správné diagnózy je trvání potíží. Pokud jsou omezeny na určitý druh neobvyklé potraviny, je diagnóza snadno stanovitelná. Avšak v případě, že se potravina vyskytuje na jídelníčku častěji, nebo je takových potravin více, nemusí si pacient ani lékař alergický původ obtíží uvědomovat.
  • Problémy v diagnóze nastávají, pokud pozornosti uniknou obtíže v trávicím traktu a naopak jsou upřednostněny vzdálené příznaky jako např. astmatický záchvat.
  • Při podezření na vyvolávající látku diagnózu ověřujeme kožními testy a laboratorním vyšetřením protilátek.
  • Pravé potravinové alergie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    Laboratorní vyšetření protilátek v 50 % případů odhalí klasický atopický typ alergické reakce, kdy najdeme zvýšené IgE v krvi.

    • Pouhá existence imunologické senzibilizace (zvýšená koncentrace specifických imunoglobulinů izotypu E – sIgE) ještě pro diagnózu nestačí. Musí být potvrzena příčinná souvislost mezi laboratorním nálezem, požitím podezřelé potraviny a příznaky pacienta.

    V dalších 50 % laboratorních vyšetření odhalí tzv. non-IgE alergickou reakci spuštěnou non-IgE imunologickými mechanismy, se projevuje jako:

    • Non-IgE reakce se podstatou své imunopatologické reakce nedají potvrdit žádným běžným laboratorním vyšetřením ani kožním testováním. V tomto případě je diagnóza obtížnější, jsme odkázáni na podrobnou anamnézu a eliminačně-expoziční testy.

    Pravé potravinové intolerance[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    V případech, kdy nositelem nežádoucí reakce není ani buněčná, ani protilátková imunita, pátráme po farmakologických či enzymatických příčinách. Při jejich úspěšném odhalení hovoříme o pravé potravinové intoleranci (potravinové nesnášenlivosti).

    Psychogenní intolerance (psychogenní averze)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    Touto sugestibilní averzí trpí až 20 % populace. Je největší skupinou, má psychosomatický či psychogenní původ a vyskytuje se zvláště u labilních jedinců. Pro tyto případy je typické, že nenajdeme žádný objektivní laboratorní korelát, rovněž zůstávají němé alergologicko-imunologické testy a ani expoziční testy předpoklad alergie nepotvrdí.

    Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    Typ potravinové alergie závisí na věku pacienta. Naštěstí potravinové alergie mají tendenci k vyhasínání, což se vysvětluje postupným vyzráváním enzymatické a imunologické výbavy, od batolat na úroveň dospělého člověka.

    • V dětském věku jsou mezi alergeny na prvním místě bílkoviny z kravského mléka, dále bílkoviny z vajíčka, mouky, sójové produkty, ovoce a zeleniny, zkrátka toho, co nejčastěji dětem dáváme. Proto bývá případná dieta přechodná, obvykle je omezená na kojenecký a batolecí věk.
    • S přibývajícím věkem se objevují alergie dospělým více známé (ořechy, mák, celer, ovoce, sýry, alkohol, koření a v neposlední řadě mořské plody). V těchto případech bývá dieta celoživotní. Strategii dodržované diety by měl řídit výhradně příslušný lékař.
    • Bohužel ne vždy je možné zařadit kompletní eliminační dietu v případě vícečetné alergie. Není možné nepít mléko, nejíst mléčné výrobky, vejce, moučné potraviny a syrové ovoce, pokud jste na všechno toto alergičtí.
    • Pacient, zvláště v případě hrozící celkové reakce (anafylaxe), by měl být vybaven od svého lékaře na míru šitým pohotovostním balíčkem, který by měl obsahovat:
    • adrenalin − autoinjektor EpiPen® 0,3 mg (dospělí a děti s hmotností nad 30 kg) nebo EpiPen Jr.® 0,15 mg (děti s hmotností od 15 do 30 kg). Lék by měl být aplikován co nejdříve po prvních projevech rozvíjející se anafylaxe do předního zevního kvadrantu stehna;
    • kortikosteroidy ve formě perorální nebo jako čípek (například Prednison® tbl. 20 mg, Rectodelt®, Medrol®);
    • perorální antihistaminikum (například Dithiden® tbl., Zyrtec® gtt. apod.);
    • inhalační beta-2-sympatomimetikum (například Ventolin®, Berotec® aerosol);
    • škrtidlo, jehlu, dezinfekci, injekční stříkačku a nezbytný návod na použití.[2]


    Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    • KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 276-279. ISBN 978-80-246-1735-0.

    References[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

    1. Pozor! Nezaměňovat intoleranci laktózy s alergickými reakcemi, neuplatňuje se imunologická patofyziologie, avšak vzhledem k příbuznosti k otázkám epidemiologie a prevence je laktóza přiřazována k seznamu vyjmenovaných alergenů.
    2. MUDR. MILAN MATULKA,. Nejzávažnějším projevem alergie je anafylaxe [online]. [cit. 2012-05-05]. <https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/profesni-aktuality/nejzavaznejsim-projevem-alergie-je-anafylaxe-152573>.