Epidemiologie potravinových alergií

Bílkovina kravského mléka je nejčastějším alergenem u dětí do 3 let

Potravinové alergie se objevují typicky v dětském věku. Celosvětově je asi 2–3 % populace alergická na některé potraviny. V dětském věku se uvádí až 8 % potravinových alergií.

• Velmi rozdílné alergeny vyvolávají potravinové alergie v závislosti na národních tradicích, klimatu či geografickém umístění krajiny.
• V České Republice převládá alergie na bílkoviny kravského mléka, vejce, mouky, českého ovoce (jablko, broskev) a zeleniny (mrkev, celer, petržel), koření (kopr, pepř, fenykl), českých ořechů (lískový, vlašský), máku a sladkovodních ryb.
  • Často diskutovanou potravinou je sója, která se jako alternativní zdroj bílkovin hojným používáním posunula na přední místo mezi potravinovými alergeny.
  • Kozí mléko není vhodnou dietní potravinou v případě prokázané či předpokládané alergie na kravské mléko, protože jeho bílkovinné složení je podobné bílkovině z kravského mléka a může dojít ke zkřížené alergické reakci. Tento princip se často uplatňuje především u potravin rostlinného původu. Příklady zkřížených alergií:

• alergie na jablko zkřížená s hruškou, broskví, třešní, švestkou, ale i s kiwi či bramborami;

• celer s petrželí a mrkví;

• arašídy se sójou i jinými luštěninami;

• meloun s banánem a avokádem;

• kopr s fenyklem či pepřem.

Za velký problém současné hygieny výživy lze považovat výskyt alergenů v potravinách, který by konzument neočekával: problém souvisí s otázkami falšování potravin, kdy jsou do potravin přidávány různé náhražky, a to v některých případech i nelegálně.

• masné výrobky "nastavované" moukou - viz lepek ve výrobku a z toho vyplývající riziko pro osoby trpící céliakií.

• Sojajogurty s mléčnou bílkovinou, aj. mohu být problematické pro osoby trpící intolerancí laktózy.

Klinický obraz

• Obtíže mají různou dobu trvání, od několika vteřin, minut, přes hodiny, výjimečně až dny.
• Objevují se nejrůznější trávicí obtíže. Může dojít k pouhému nechutenství, pocitu nadmutí, bolestem v krajině břišní, průjmům.
• Obtíže mimo trávící systém se objevují, když se bílkovina z potraviny (alergen) vstřebá sliznicí do krve a k reakci s protilátkou dojde:
  • v kožních cévách – může dojít k výsevu svědivé kopřivky či vzniku ekzému;
  • v cévách sliznic dýchacího ústrojí – otok sliznice, zvýší se produkce tekutiny (ucpaný nos, vodnatá rýma) a může dojít i k bronchokonstrikci a v souvislosti s ní k dušnosti.
• Nejbouřlivější je systémová reakce, která postihuje organismus jako celek.

Stanovení diagnózy

• Alergickou reakci navozují především bílkovinné složky potravy.
• Potravina může vyvolat alergii i svými výpary nebo kontaktem s kůží.

• Velmi často se objevují obtíže při loupání syrových brambor, krájení zeleniny do polévky, strouhání mrkve, lisování ovoce, při pálení slivovice nebo při přípravě vánočního kapra.

Alergickou reakci mohou vyvolat také potravinářská aditiva.

V potravě se může vyskytovat látka, která sama o sobě vyvolá v těle příznaky od alergických k nerozeznání. Takovými nealergickými spouštěči jsou u nás například látky obsažené v jahodách, kyselých okurkách a makrelách.

Čím dříve se od prvního kontaktu nějaká reakce objeví, tím snáze můžeme určit konkrétní alergen.

U alergie pozorované bezprostředně po požití alergenu (reakce přímo v ústech), se většinou jedná o jedince, citlivého na bílkoviny pylových zrnek – klasický sezónní alergik. Postižený pocítí pálení na patře, rtech, oteče mu sliznice, objeví se obtíže při polykání. Nejčastěji dochází k reakci po požití čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů, či některých druhů koření.

Úskalím při stanovení správné diagnózy je trvání potíží. Pokud jsou omezeny na určitý druh neobvyklé potraviny, je diagnóza snadno stanovitelná. Avšak v případě, že se potravina vyskytuje na jídelníčku častěji, nebo je takových potravin více, nemusí si pacient ani lékař alergický původ obtíží uvědomovat.

Problémy v diagnóze nastávají, pokud pozornosti uniknou obtíže v trávicím traktu a naopak jsou upřednostněny vzdálené příznaky jako např. astmatický záchvat.

Při podezření na vyvolávající látku diagnózu ověřujeme kožními testy a laboratorním vyšetřením protilátek.

Pravé potravinové alergie

Laboratorní vyšetření protilátek v 50 % případů odhalí klasický atopický typ alergické reakce, kdy najdeme zvýšené IgE v krvi.

• Pouhá existence imunologické senzibilizace (zvýšená koncentrace specifických imunoglobulinů izotypu E – sIgE) ještě pro diagnózu nestačí. Musí být potvrzena příčinná souvislost mezi laboratorním nálezem, požitím podezřelé potraviny a příznaky pacienta.

V dalších 50 % laboratorních vyšetření odhalí tzv. non-IgE alergickou reakci spuštěnou non-IgE imunologickými mechanismy, se projevuje jako:

• pozdní alergické zánětlivé reakce za účasti buněčné imunity s převahou T-lymfocytů či eosinofilů;
• imunokomplexové reakce.

• Non-IgE reakce se podstatou své imunopatologické reakce nedají potvrdit žádným běžným laboratorním vyšetřením ani kožním testováním. V tomto případě je diagnóza obtížnější, jsme odkázáni na podrobnou anamnézu a eliminačně-expoziční testy.

Pravé potravinové intolerance

V případech, kdy nositelem nežádoucí reakce není ani buněčná, ani protilátková imunita, pátráme po farmakologických či enzymatických příčinách. Při jejich úspěšném odhalení hovoříme o pravé potravinové intoleranci (potravinové nesnášenlivosti).

Psychogenní intolerance (psychogenní averze)

Touto sugestibilní averzí trpí až 20 % populace. Je největší skupinou, má psychosomatický či psychogenní původ a vyskytuje se zvláště u labilních jedinců. Pro tyto případy je typické, že nenajdeme žádný objektivní laboratorní korelát, rovněž zůstávají němé alergologicko-imunologické testy a ani expoziční testy předpoklad alergie nepotvrdí.

Terapie

Typ potravinové alergie závisí na věku pacienta. Naštěstí potravinové alergie mají tendenci k vyhasínání, což se vysvětluje postupným vyzráváním enzymatické a imunologické výbavy, od batolat na úroveň dospělého člověka.

• V dětském věku jsou mezi alergeny na prvním místě bílkoviny z kravského mléka, dále bílkoviny z vajíčka, mouky, sójové produkty, ovoce a zeleniny, zkrátka toho, co nejčastěji dětem dáváme. Proto bývá případná dieta přechodná, obvykle je omezená na kojenecký a batolecí věk.
• S přibývajícím věkem se objevují alergie dospělým více známé (ořechy, mák, celer, ovoce, sýry, alkohol, koření a v neposlední řadě mořské plody). V těchto případech bývá dieta celoživotní. Strategii dodržované diety by měl řídit výhradně příslušný lékař.
• Bohužel ne vždy je možné zařadit kompletní eliminační dietu v případě vícečetné alergie. Není možné nepít mléko, nejíst mléčné výrobky, vejce, moučné potraviny a syrové ovoce, pokud jste na všechno toto alergičtí.
• Pacient, zvláště v případě hrozící celkové reakce (anafylaxe), by měl být vybaven od svého lékaře na míru šitým pohotovostním balíčkem, který by měl obsahovat:

• adrenalin − autoinjektor EpiPen® 0,3 mg (dospělí a děti s hmotností nad 30 kg) nebo EpiPen Jr.® 0,15 mg (děti s hmotností od 15 do 30 kg). Lék by měl být aplikován co nejdříve po prvních projevech rozvíjející se anafylaxe do předního zevního kvadrantu stehna;
• kortikosteroidy ve formě perorální nebo jako čípek (například Prednison® tbl. 20 mg, Rectodelt®, Medrol®);
• perorální antihistaminikum (například Dithiden® tbl., Zyrtec® gtt. apod.);
• inhalační beta-2-sympatomimetikum (například Ventolin®, Berotec® aerosol);
• škrtidlo, jehlu, dezinfekci, injekční stříkačku a nezbytný návod na použití.

Odkazy

Související články

• Alergie
• Potravinová alergie

Použitá literatura

• KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 276-279. ISBN 978-80-246-1735-0.