Pravostranná srdeční katetrizace

Z WikiSkript

Průběh tlakové křivky v průběhu zavádění katetru

Pro monitorování tlaků v a. pulmonalis využíváme speciální plovoucí balonkový Swan-Ganzův katetr. Je zaveden přes pravé srdce do plicnice a zaklíněn v některé její větvi nafouknutým balonkem. Moderní katetry jsou schopny měřit více parametrů a postupným zaváděním lze měřit i centrální žilní tlak, tlak v PS, PK a v plicnici. Indikace jsou v poslední době omezené vzhledem k možnosti zjištění mnohých kardiovaskulárních parametrů především pomocí ultrasonografie. Zásadním je především měření tlaku v zaklínění, protože ten není zjistitelný jiným způsobem. Pravostranná srdeční katetrizace může být také využita k diferenciální diagnostice a definitivnímu potvrzení diagnózy plicní hypertenze.

Schéma zavedení Swan-Ganzova katetru pro měření PCWP

Parametry přímo měřitelné:

  • tlak v a. pulmonalis, centrální žilní tlak,
  • tlak v zaklínění,
  • srdeční výdej,
  • saturace smíšené žilní krve,
  • centrální tělesná teplota.


Další oběhové parametry lze z naměřených parametrů vypočítat:

  • systémová a plicní vaskulární rezistence,
  • tepový objem,
  • spotřeba a dodávka kyslíku,
  • index práce levé a pravé komory.

Plicní hypertenze[upravit | editovat zdroj]

Katetrizace umožňuje změřit výši tlaku v plicnici a porovnat ji s tlakem v zaklínění, což umožní rozlišení prekapilární a postkapilární příčiny plicní hypertenze. Dle definice je za plicní hypertenzi považován střední tlak v plicní tepně > 25 mm Hg.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plicní hypertenze.

Tlak v zaklínění[upravit | editovat zdroj]

Tlak v zaklínění (PCWP, Pulmonary Capillary Wedge Pressure) je tlak v konečné větvi plicnice po utěsnění balonkem. Po zastavení přítoku z a. pulmonalis se tlaky vyrovnají a jeho tlak by měl být roven tlaku v levé síni a znázorňovat tak některé z funkcí levého srdce. Norma je 2–12 mmHg[1]. Tlak kolísá v závislosti na srdečním cyklu obdobně jako flebogram. Výška tlaku bývá využita k posouzení plnění levého srdce (preload) a hydrostatického tlaku v plicních kapilárách.

Zvýšený PCWP je spojen se stavy, které zvyšují enddiastolický tlak levé komory – levostranné srdeční selhání systolické i diastolické, vady mitrální a aortální chlopně, hypertrofická, konstriktivní a restriktivní kardiomyopatie, hypervolemie, pravolevé zkraty či srdeční tamponáda.

Snížený PCWP je přítomen při hypovolemii, plicní venookluzivní chorobě či masivní plicní embolii.

Další měřené parametry[upravit | editovat zdroj]

Tyto měřené parametry lze dnes obvykle nahradit ultrasonografií nebo jinými neinvazivními metodami.

Měření minutového srdečního výdeje (cardiac output, CO)[upravit | editovat zdroj]

  • Objem krve vypuzený srdcem do oběhu za 1 minutu,
  • norma: 4–8 l/min,
  • srdeční index: 2,5–4,5 l/min/m2 tělesného povrchu,
  • lze měřit více způsoby:

Termodiluce[upravit | editovat zdroj]

  • Při zavedeném plovoucím Swanově-Ganzově katétru, na jehož konci je termistor,
  • proximálním otvorem v katétru se vstřikuje 10ml fyziolog. roztoku o pokojové teplotě (cca 18–22 °C),
  • distální termistor znázorní křivku, která je výsledkem změny teploty okolní krve v čase,
  • minutový objem menší → aplikovaný roztok proteče kolem termistoru pomaleji → teplotní rozdíl menší + plocha pod křivkou větší.

Diluční metoda barvivovým indikátorem[upravit | editovat zdroj]

  • Stanovení objemu tekutiny podle koncentrace indikátoru (obvykle v periferní tepně), jehož známé množství bylo v tekutině rozpuštěno.

Fickův princip[upravit | editovat zdroj]

  • Objem krve, který proteče plícemi za minutu = minutový srdeční výdej,
  • hodnota dána: (spotřebou kyslíku pacientem/min) / (obsah kyslíku v arteriální krvi – obsah kyslíku ve smíšené žilní krvi)
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Fickův zákon.

Měření cévních rezistencí[upravit | editovat zdroj]

Cévní rezistence vychází z Ohmova zákona: poměr tlakového gradientu + průtoku ([math]R = \frac{P}{Q}[/math]).

Plicní cévní (vaskulární) rezistence (PVR)[upravit | editovat zdroj]

  • Norma: 20–130 dyn/s/cm-5,
  • [math]PVR = \frac{TPG}{MSV} = PAP - \frac{PLS}{MSV} [/math],
(TPG: transpulmonální gradient; MSV: minutový srdeční výdej; PAP: střední tlak v plicnici; PLS: střední tlak v levé síni, resp. tlak v zaklínění),

Periferní (systémová) vaskulární rezistence (SVR)[upravit | editovat zdroj]

  • Norma: 700–1600 dyn/s/cm-5,
  • [math]SVR = \frac{PAO - PPS}{MSV} [/math],
(PAO: střední tlak v aortě; PPS: střední tlak v pravé síni; MSV: minutový srdeční výdej),

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠEVČÍK, Pavel, et al. Intenzivní medicína. 3. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 157–161. ISBN 9788074920660.