Profesionální astma

From WikiSkripta

Je vyvolané inhalací škodlivých nox na pracovišti a jako všechny nemoci z povolání se muselo objevit v průběhu práce, ne předtím. Podíl profesionálních astmat na všech onemocněních astmatem se pohybuje v různých zemích v rozmezí od 2 do 15 %. Odhaduje se však, že toto číslo je podhodnoceno asi 5 až 10krát.

Vyvolávající činitele:

  • vysokomolekulární látky (rostlinné a živočišné proteiny, mikrobiální zdroje);
  • nízkomolekulární sloučeniny (izokyanáty, anhydridy kyselin, sole platiny);
  • iritačně a farmakologicky působící látky (dým, kouř, výpary – Cl, NH3, insekticidy);
  • syntetické organické a anorganické chemické látky;
  • dezinfekční prostředky,

Rizikové činnosti: manipulace s obilím, práce s dřevem, zdravotníci, inhalace dýmů.

Etiopatogeneze[edit | edit source]

Astma je chronické zánětlivé onemocnění DC. Hlavními buňkami účastnícími se tohoto procesu jsou eozinofily a žírné buňky, méně neutrofily a bazofily. Zánět zvyšuje reaktivitu průdušek, to navozuje bronchospazmus a projevy bronchiální obstrukce. Pokud je reverzibilní obstrukce nebo bronchiální reaktivita nebo obojí vyvoláno profesionální expozicí, jedná se o profesionální bronchiální astma (PBA).

Dva hlavní typy PBA:

  1. imunologické astma (senzibilizací navozené);
  2. iritační astma (vyvolané působením látek s iritačním účinkem).

1. Imunologické PBA[edit | edit source]

  • Vznikne jen u malého počtu exponovaných.
  • Vznikne po počátečním bezpříznakovém období.
  • Astmatická odpověď je vyvolána látkami, které pracovník předtím dobře toleroval.
  • Specifická imunologická odpověď na etiologické agens.

Vysokomolekulární látky indukují IgE mediovanou odpověď – průkaz specifických IgE protilátek. Proces navození astmatu nízkomolekulárními látkami není zatím znám. Typy imunologických odpovědí: I., III. nebo IV.

2. Iritační PBA[edit | edit source]

Celý proces není zatím celkem znám, ale pravděpodobně svou úlohu hrají i neurogenní mechanizmy a uvolnění neurotransmiterů. Vzniká bez předchozího období senzibilizace a nemá specifickou odpověď na etiologické agens. Vzniká po expozici vysoce iritačním látkám (prach, aerosol, atd.).

Astma vyvolané krátkodobou, ale vysoce intenzivní expozicí se označuje RADS (Reactive Airways Dysfunction Syndrome).

Patologické změny[edit | edit source]

Onemocnění vede k remodelaci stěny DC (ztluštění bronchiální steny dané hypertrofií hladkých svalů), sliznice průdušek je hodně infiltrována eozinofily a lymfocyty. Dochází k hyperplazii pohárkových buněk.

Klinický obraz[edit | edit source]

Typické příznaky (pocit dušnosti, na daleko slyšitelné pískoty s maximem v exspiriu, kašel, tíseň na hrudi) se objevují v práci nebo v nějaké časové souvislosti s prací. Poměrně často pacienti uvádějí současný výskyt očních příznaků, rinitidu, pocit blokády nosu. Ustupují během víkendu, dovolené či při změně pracovního prostředí. Když se příznaky stanou chronickými, můžou úplně ztratit souvislost s pracovním prostředím.

Vyšetřovací metody[edit | edit source]

  • Spirometrické vyšetření – obstrukční ventilační porucha;
  • nespecifický bronchoprovokační test histaminem – pokles FEV1 alespoň o 20 %; MEF25–75 alespoň o 30 %; nárůst rezistence o 100 %;
  • specifický inhalační bronchoprovokační test s užitím dostupných pravděpodobných alergenů vyskytujících se na pracovišti;
  • bronchodilatační test – hodnocení reverzibility bronchospazmu u nemocných s trvalou obstrukcí;
  • seriál záznamů vrcholové výdechové rychlosti (PEF) – peak-flow meter;
  • eliminační a reexpoziční test.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. s. 89-93. ISBN 80-246-1183-X.