Sítnice
Sítnice (retina) je vnitřní vrstva oční koule, jedná se o vlastní smyslový orgán oka. Její receptory zachycují světlo, které prochází čočkou, a přeměňují ho na elektrické impulzy, které pokračují dále do mozku.
Anatomie a histologie[edit | edit source]
Pars caeca retinae[edit | edit source]
Pokrývá povrch corpus ciliare a iris, který hledí do dutiny sklivce.
Pars ciliaris retinae[edit | edit source]
Skládá se ze dvou vrstev cylindrických buněk, které pokrývají povrch corpus cilliare obrácený do dutiny sklivce.
Vrstva nasedající bezprostředně na corpus ciliare obsahuje velké množství melaninu a představuje pokračování pigmentového epitelu.
- Druhá vrstva produkuje humor aquosus, který vyplňuje oční komory.
Pars iridica retinae[edit | edit source]
Skládá se ze dvou vrstev buněk, které pokrývají povrch duhovky hledící do dutiny sklivce.
- Vrstva přivrácená k samotné duhovce obsahuje myofilamenta a představuje vlastní musculus dilatator pupillae.
- Druhá vrstva je složená z kubických až cylindrických buněk, které obsahují velký počet melaninových granul.
Pars optica retinae[edit | edit source]
Pars optica retinae vystýlá zadní segment oka a je tvořená pigmentovým epitelem a vlastní nervovou vrstvou sítnice. Pars optica končí při zadním okraji corpus ciliare, v místě zvaném ora serrata.
Pigmentový epitel[edit | edit source]
Jedná se o jednu vrstvu kubických buněk, které ve svých výběžcích obsahují množství melanozomů, které vstupují mezi tyčinky a čípky. Hlavní funkcí pigmentového epitelu je transport kyslíku a živin k těmto světločivým receptorům.
Nervová vrstva sítnice[edit | edit source]
Fotoreceptory a nervové buňky jsou uspořádané do několika vrstev (10 vrstev) a vytváří složitou strukturu.
Typy buněk:
- fotoreceptory – tyčinky a čípky
- neurony aferentní zrakové dráhy – bipolární a gangliové buňky
- asociační neurony – horizontální a amakrinní
- gliové buňky – Müllerovy buňky a elementy mikroglie
Vrstvy:
- vrstva pigmentového epithelu
- vrstva tyčinek a čípků
- membrana limitans externa – výběžky gliových Müllerových buněk
- vnější jádrová vrstva – jádra tyčinek a čípků
- vnější plexiformní vrstva – oblast synapsí mezi tyčinkami a čípky a dendrity bipolárních buněk
- vnitřní jádrová vrstva – jádra buněk bipolárních, horizontálních, amakrinních a Müllerových
- vnitřní plexiformní vrstva – oblast synapsí mezi axony bipolárních neuronů a dendrity multipolárních neuronů
- vrstva gangliových buněk – multipolární neurony
- vrstva nervových vláken – axony multipolárních neuronů, které vytváří nervus opticus
- membrana limitans interna – výběžky gliových Müllerových buněk
Oční pozadí[edit | edit source]
Oční pozadí je část sítnice (dozadu od ora serrata), která je vyšetřována pomocí oftalmoskopu. Nachází se zde:
- Žlutá skvrna (macula lutea) – oblast nejostřejšího vidění, kde jsou nahromaděné převážně čípky
- fovea centralis – vkleslina ve žluté skvrně, v jejím centru probíhá zorná osa oka
- Slepá skvrna (discus nervi optici) – místo, kde nervus opticus opouští sítnici a nejsou tu fotoreceptory
- Cévy – arteria centralis retinae a její řečiště
Embryologie[edit | edit source]
Základ oka vzniká jako výchlipka diencefala 22. den vývoje. Tyto váčky přichází do kontaktu s povrchovým ektodermem a následně po jejich invaginaci vzniká dvojvrstevný oční pohárek.
- Z vnější vrstvy očního pohárku vzniká pigmentová vrstva sítnice,
- Z vnitřní vrstvy očního pohárku vzniká pars caeca et pars optica retinae.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
- SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3.
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.