Sekundární prevence ischemické choroby srdeční

Z WikiSkript

Sekundární prevence je soubor opatření, které vedou ke snížení rizika recidivy ischemické choroby srdeční. Každý pacient by měl být po prodělaném IM sledován kardiologem nebo internistou, který by měl aktivně vyhledávat a redukovat kardiovaskulární rizikové faktory.

No no smoking.png

Nefarmakologická prevence[upravit | editovat zdroj]

Nefarmakologická prevence zahrnuje:

  • úpravu stravovacích návyků (snížení podílu živočišných tuků, zvýšení podílu ovoce a zeleniny),
  • STOP kouření,
  • přiměřenou fyzickou aktivitu a redukci nadváhy s cílem BMI pod 25 kg/m2.

Farmakologická prevence[upravit | editovat zdroj]

Farmakologická prevence zahrnuje:

  • antiagregancia: kyselina acetylsalicylová 75–100 mg/den, clopidogrel 75 mg/den;
  • antikoagulancia: u pacientů po IM se současnou fibrilací síní, aneurysmatem levé komory, nástěnným trombem nebo s plicní embolií v anamnéze; cílem je dosažení INR = 2,0–2,5;
  • statiny;
  • kardioselektivní β-blokátory (u všech pacientů po STEMI, u pacientů se současným selháváním LK – carvedilol);
  • ACEI (u pacientů po AI s EF pod 40 % nebo s projevy srdečního selhání);
  • Nitráty/blokátory kalciových kanálů (u pacientů po infarktu s anginou pectoris).

Mnemotechnická pomůcka: BASIC (β-blokátor, ASA, Statin, ACEI, Clopidogrel).

Kompenzace přidružených onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Do sekundární prevence nepochybně patří i kompenzace:

  • dyslipidémie (LDL pod 2,5 mmol/l, celkový cholesterol pod 4,5 mmol/l);
  • hypertenze (TK pod 140/90 mm Hg);
  • diabetu (u diabetiků II. typu – glykémie nalačno pod 6,0 mmol/l a glykémie 2 hodiny po jídle pod 7,5 mmol/l; HbA1C ≤ 6,5 %);
  • koagulopatie (mutace genu pro faktor V nebo protrombin?).[1][2]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. CÍFKOVÁ, Renata, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Cor et Vasa [online]. 2005, roč. Supplementum, vol. 47, no. 9, s. 4-13, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/49_Prevence_kardiovaskul%E1rn%EDch_onemocn%ECn%ED_v_dosp%ECl%E9m_v%ECku.pdf/>. ISSN 1803-7712. 
  2. WIDIMSKÝ, Petr, et al. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST. Cor et Vasa [online]. 2009, roč. -, vol. 51, no. 10, s. 724-740, dostupné také z <http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965>. ISSN 1803-7712. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.